Teoretická část a její zdroje

Autor: MIROSLAV

Výběr literatury, zdrojů a publikací je klíčovým krokem při tvorbě diplomové práce, který vyžaduje pečlivé a promyšlené rozhodování. Výběr relevantní literatury je základem pro pochopení stávajícího stavu poznání v dané oblasti a pro identifikaci mezer v literatuře, které práce může vyplnit.

Nejdříve si uveďme 4 základní pojmy, a to PRIMÁRNÍ a SEKUNDÁRNÍ literatura a terciální a šedá literatura.

Primární Literatura

Primární literatura představuje původní materiály, které jsou přímo zdrojem nových informací, dat nebo poznatků. Jsou to první záznamy výzkumu, experimentů nebo událostí.

Příklady:

Vědecké Studie a Výzkumy: Zprávy o novém výzkumu nebo experimentech.

Historické Dokumenty: Dopisy, deníky, zákony, smlouvy.

Umělecká Díla: Malby, sochy, literární díla.

Patenty: Dokumenty popisující nové vynálezy.

Sekundární Literatura

Sekundární literatura analyzuje, interpretuje, shrnuje nebo komentuje primární zdroje. Neobsahuje nové informace nebo data, ale spíše pracuje s informacemi, které již existují.

Příklady:

Recenze: Články hodnotící knihy, filmy, výzkum.

Učebnice: Knihy shrnující znalosti v určitém oboru.

Eseje: Texty analyzující určité téma, událost nebo dílo.

Encyklopedie: Referenční díla poskytující přehled informací o různých tématech.

Primární literatura je jako surovina – původní, nezpracovaná, informace přímo od zdroje.

Sekundární literatura je jako zpracovaný produkt – informace odvozené od původních zdrojů, které byly analyzovány, interpretovány nebo shrnuty.

Terciální a šedá literatura

Terciární literatura představuje souhrnné a zjednodušené zpracování informací z primárních a sekundárních zdrojů. Jejím účelem je poskytnout rychlý přehled nebo přístup k informacím.

Jde třeba o slovníky a nějakou bibliografii apod.

Šedá literatura zahrnuje materiály, které nejsou formálně publikovány nebo komerčně dostupné. Tyto materiály mohou být obtížně dostupné a často nejsou indexovány v běžných databázích. Jde třeba o technické zprávy, dokumenty magistrátu apod. nebo diplomové, rigorózní či dizertační práce.

Prvním krokem je specifikace tématu. Je důležité, aby bylo téma dostatečně úzce zaměřeno, aby bylo možné provést hloubkovou analýzu, ale zároveň dostatečně široké, aby bylo možné najít dostatek relevantní literatury. Specifikace tématu by měla být vedená výzkumnými otázkami a cíli práce.

Představme si, že je téma naší diplomky/bakalářky třeba "Vliv multitaskingu pozornosti na klíčové kompetence žáků středních škol". Dejme tomu, že máme hlavní cíl stanoven následovně: "Zjistit, jak multitasking pozornosti ovlivňuje klíčové kompetence žáků středních škol, s důrazem na kognitivní, sociální a emoční kompetence.". Jak širokou zvolí student teoretickou základnu může být různé. Ale řada studentů často definuje zbytečné a jasné pojmy. Tady si umím představit, že by někteří studenti začali popisovat, co jsou kognitivní schopnosti, širokou teorii o pozornosti, pak vývojovou psychologii adolescentů, systém kurikulárních dokumentů apod. Ne, to je hloupost. Máte práci třeba na 50 stran, takže maximálně 20 obětujte teoretickým východiskům. To, co jsem vypsal, všichni znají. Nemusíte nutně popsat celý obor, kterého se tato problematika týká.

Takže jaké bychom zvolili hlavní oblasti? Rozhodně tedy popišme fenomén multitaskingu pozornosti, to bude jedna kapitola. Druhá kapitola by byla určitě "Klíčové kompetence žáků středních škol". Tady ale podrobněji rozeberete jen ty, které využíváte v praktické části, zbytek jen věcně a v kostce.

Jako další kapitolu bych doporučoval "Vztah multitaskingu pozornosti a klíčových kompetencí". To by byla kapitola čistě tvořena studiemi a dosavadními výzkumy v této oblasti. Taková rešerše výzkumů. Tohle je pro tuto práci důležitá kapitola.

Pokud se v praktické části budete zabývat také strategiemi a intervencemi, nebo prostě, jak napravit tuto neduhu, zvolte ještě kapitolu "Pedagogické strategie a intervence".

A to je všechno! Co tam chcete strašně vypisovat?

A teď, co by mělo být obsahem těch kapitol?

1 Multitasking Pozornosti

1.1 Definice multitaskingu pozornosti
1.2 Typy multitaskingu pozornosti
1.3 Teorie multitaskingu pozornosti
1.4 Psychologické a neurologické aspekty multitaskingu pozornosti

Takhle bych si tuto kapitolu představoval. Teď jakou literaturu zvolit. Ideální je jednak průřez základní literatury oboru, v tomto případě kognitivní psychologie či klinické psychologie, tedy sekundární literatura, která shrnuje a popisuje existující poznatky o problematikách těchto oborů a jednak primární zdroje jako jsou nové výzkumy o tomto fenoménu. Platí ale takové pravidlo, že základní pojmy, jako je pozornost, kognitivní schopnost apod., by měly být čerpány ze základní sekundární literatury oboru, například právě z nějaké knihy kognitivní psychologie. Pokud už píšeme více specifické záležitosti, jako jsou třeba neurologické aspekty multitaskingu, pak je třeba se odkazovat spíše na primární literaturu, tedy nějakou novou studii tohoto fenoménu. Pokud napíšeme třeba:

"Jedním ze specifických vlivů multitaskingu pozornosti na morfologii mozku může být změna v šedé hmotě v přední cingulární kůře (PCC), oblasti, která hraje klíčovou roli v regulaci pozornosti a kognitivní kontroly. Některé studie naznačují, že osoby, které často provádějí multitasking pozornosti, mohou mít redukci šedé hmoty v této oblasti."

pak bychom měli skutečně sáhnout po nějakém specifickém zdroji, tedy nějaké primární studii. Když tam zmiňujeme "některé studie", určitě uveďme které a dejme k nim odkaz na zdroj. Jsou to už skutečně hodně specifické poznatky, které, troufám si říct, nebudou součástí žádné přehledové knihy. Krom toho, je to poměrně nový fenomén, takže určitě sáhněte po studiích z roku 2020 a novějších.

Přejděme na další kapitolu a její členění.

2 Klíčové Kompetence žáků středních škol

2.1 Definice klíčových kompetencí
2.2 Rámcový vzdělávací program a klíčové kompetence
2.3 Kompetence k učení
2.4 Kompetence k řešení problémů
...

2.X Význam klíčových kompetencí pro úspěch ve škole a v životě

Klíčové kompetence jsou standardní problematikou škol. Tudíž nejlepší je čerpat z nějaké přehledové literatury, Ideální je ovšem také zmínit takové ty fundamentální publikace od Čápa a Mareše. Vhodné je čerpat základní pojmy skutečně z nějakých relevantních knih, třeba zrovna od Čápa, Mareše či Průchy. Taková sekundární literatura je ideální na ty základní pojmy. Není úplně vhodné popisovat co je klíčová kompetence na základě nějaké výzkumné studie, ve které třeba v úvodu nebo rešeršní části autoři tento pojem zmiňují. Oni také uvádějí zdroj z přehledové literatury. Je vhodné v této kapitole odkazovat na web MŠMT. Pokud chcete ozdrojovat nějakou "novátorskou" studii, udělejte to spíše v případech, kdy píšete o problematice, kterou v této studii zkoumají. Je prostě blbé napsat něco jako "Voženílek (2023) definuje klíčovou kompetenci jako...", když Voženílek třeba zkoumá, já nevím, vliv temperamentu učitele na sociální kompetence žáků (jsem si vymyslel). Voženílek tam v podstatě sám nic nedefinuje, pouze uvádí, co je klíčová kompetence na základě zdroje např. od Průchy nebo nějakého jiného stěžejního českého pedagogického akademika.

Takže suma sumárum, základní teoretické poznatky čerpejte z přehledových "klasik", specifičtější problematiky, které už třeba zahrnují nějaké kauzality a inovace, můžete klidně citovat z nějakých studií.

Pojďme se ještě podívat na téma z jiné oblasti. Máme třeba téma: "Optimalizace manažerských funkcí v důsledku akvizice spotřebního družstva". Jde v podstatě o to, že když nějaké velké spotřební družstvo (třeba COOP) odkoupí prodejny či řetězec jiného družstva, je zapotřebí všechno optimalizovat, včetně manažerských funkcí. Pojďme se podívat, co by mělo být v teoretické části.

Zase si to nejprve rozvrhněte na úrovni kapitol. Nebudu je teď vymýšlet tak, jak mají být chronologicky v práci uspořádány, to uděláme nakonec. Dejme si spíš takový brainstorming. Stopro bude jedna kapitola "Manažerské funkce". Co bude její náplní, to vyřešíme pak. Jaká bude další kapitola? Tak uvažujme, že objekt, který zkoumáme, je spotřební družstvo. Má své určité legislativní i ekonomické aspekty, kterých se práce bude dotýkat. Takže další kapitola bude "Spotřební družstvo". Probíhá akvizice, takže je nutné vytvořit kapitolu o teoretickém rámci akvizice. Nemusí to ale brát moc ze široka, že byste zabředli u teorii aktiv apod. Prostě mohlo by to být něco jako Principy akvizice nebo Proces akvizice atd.

Teď je ale důležité, jakým směrem se Vaše práce uchyluje. Pokud se budete třeba zaměřovat především na enviromentální aspekty nebo technologické inovace či organizační aspekty, pojmy byste měli zmínit v teorii. A jsme u toho, že nemáme cíl. A to je trochu problém, protože pokud nevíte, co bude náplní praktické části, nemůžete vytvořit dobrou teorii. Takže musíte vytvořit cíl. Dejme tomu, že náš cíl je: "Navrhnout optimalizované technologické řešení pro systémy komunikace, podnikatelské a manažerské systémy ve spotřebním družstvu po akvizici, s cílem zlepšit efektivitu, koordinaci a výkonnost manažerských funkcí." To jsem teď sešil horkou jehlou, ale to nevadí. Prostě víme, kudy povede naše cesta. To znamená, že se musíme v teorii zaměřit na možnosti technologické inovace, např ERP či CRM systémy, personální systémy, E-commerce platformy, systémy pro projektový management, Business Intelligence nástroje, nástroje pro správu času a úkolů, bezpečnostní technologie, Blockchain technologie či IoT (Internet věcí) atd.

Teď je důležité si rozvrhnout, jestli uděláte zvlášť kapitolu, třeba něco jako Technologické strategie a řešení pro optimalizaci manažerských funkcí" nebo "Implementace inovačních technologií pro efektivní management" atd. Možností je spousta. Druhá varianta je, že to rozdělíte mezi podkapitoly jednotlivých manažerských funkcí. Takže byste tam zařadili nadpis "Technologická řešení" nebo "Technická infrastruktura" nebo já nevím, třeba pro plánování uvedete "Technologické nástroje a systémy pro efektivní plánování" apod.

Tím jste se strukturou teorie hotovi. Podívejme se na nějaké zdroje.

Kapitola "Spotřební družstvo" by nemusela být nijak obrovská, zaměřte se na specifikace spotřebního družstva, parametry, management, vedení apod. Uveďte také, jaká v ČR máme. Nesmí chybět právní a ekonomický rámec. Ještě jsme sice nedefinovali akvizici, ale můžete v této kapitole zběžně pojednat o akvizici či fúzi družstev a dát odkaz na kapitolu, ve které to řešíte. Co se týče literatury, ideální je použít "Obchodní společnosti a družstva. 2. vydání" od Jarmily Pokorné a kol. či knihu "Podniková ekonomika" od Taušla a Procházkové. Můžete zvolit i starší knihy od Dědiče nebo Dvořáka o přeměnách obchodních společností a družstev, ale pozor, abyste neuváděli neplatné/staré informace. Tato kapitola může být čerpána z přehledové literatury.

Kapitola "Proces akvizice" by měla být citována především ze sekundární přehledové literatury. Přece jen, jde o standardní ekonomicko/manažerský pojem. Můžete zvolit české klasiky "BEJČEK, Josef. Soutěžní politika a fúze v evropském kontextu" nebo "DVOŘÁK, Stanislav. Kontrola spojování soutěžitelů". Je ale také dobré vidět zahraniční perspektivu, alespoň aspekty akvizice či fúze. třeba "SHERMAN, Andrew. Mergers and Acquisitions from A to Z". Samozřejmě legislativa a firemní politika je v ČR specifická, ale z takové publikace lze čerpat třeba manažersko-psychologické aspekty, aspekty pracovní kultury, organizační prvky, různé postřehy apod. Určitě byste ale neměli zapomenout na "Zákon č. 125/2008 Sb. a Zákon č. 355/2011 Sb. Zákon o přeměnách obchodních společností a družstev". V tomto ohledu je také vhodné uvést nějakou publikaci o právních záležitostech této problematiky. Nezapomeňte ale tuto kapitolu směřovat více směrem k družstvu.

Kapitola manažerské funkce je taková klasika. Zase bych začal takovou tou obecnější "českou" teorií, ať vidíme, jak jsou manažerské funkce chápány v ČR. Určitě je dobré to dát také do kontextu světového měřítka a použít též světové klasiky jako zdroje. Ovšem manažerské funkce mohou být chápany různě a existuje několik klasifikací. Je důležité podrobně rozepsat takovou klasifikaci, kterou budete používat v praktické části. Opět nepište nějaké zbytečnosti. Jak jsem již uvedl, můžete ke každé podkapitole (třeba plánování, organizace, kontrola, ...) uvést technologická řešení. Pokud tak uděláte, bylo by vhodné tato řešení čerpat z nějaké nové literatury, která se zabývá vyloženě technologickými prvky ve firmách a také z nových studií, které zkoumají implementace konkrétních nástrojů a systémů. 10 let staré studie pro nás nejsou relevantní. Technologická řešení jsou dnes úplně jinde. Opět je ale důležité, abyste konvergovali k řešení ve spotřebních družstvech.

SHRNUTÍ

Možná jsem to napsal zdlouhavé a chaoticky, ale vy si v tom textu informace najdete. Nebudeme zbytečně teoretizovat, ale obecně můžeme řícti, že pokud popisujeme chronicky známe, pojmy v nějakém oboru (např. aktiva, bipolární porucha, církevní restituce, Wi-Fi, podniková ekonomika, PPC reklama, bod zvratu, lineární regrese, antibiotika, vegetace, ekosystém atd.) používejte spíše známe přehledové zdroje. V každém oboru existuje bichle, která je studnicí základních znalostí o tomto oboru. Zahraničních zdrojů se určitě nebojte, ale pozor na to, abyste nepopisovali třeba školský systém v Americe, když se bavíte o ČR nebo léčebné postupy v anglických nemocnicích, když píšete o místních nemocnicích. Mezinárodně standardní pojmy klidně citujte ze zahraničních zdrojů, ale české klasiky by neměly chybět.

Pokud ale píšete kapitolu/podkapitolu/oddíl o nějakém specifickém vztahu entit, třeba zaměstnance a firmy či nástrojů, které byste rádi použili třeba pro komunikaci, akademickém stresu u studentů, nemocnosti v důsledku přepracování apod., zaměřte se spíše na publikace, které buď vyloženě píšou o této problematice, nebo nové studie, které obdobnou problematiku řešily. Dále se také hodí napsat rešerši studií, které řešily stejnou, obdobnou, podobnou problematiku, jako je vaše téma.