Samozřejmě, že čerpáme z internetu. Ale nejsou zdroje jako zdroje. My čerpáme hlavně z vědeckých databází, jako je PubMed, Reaserchgate,  Sciencedirect apod. Ale i u některých těchto databází je třeba si dávat pozor, protože články nikdo nekontroluje. Některé weby jsou ale skvělé, jen musí člověk vědět, které z nich obsahují důvěryhodné informace. 

To je dobrá otázka. Myslím, že znalostmi, dovednostmi, praxí a zkušenostmi pokrýváme obrovské spektrum oblastí. V našem případě to mnohdy ani není o tom, jestli to téma daný pracovník má v hlavě, ale shcopnostmi, vědeckým přístupem, různými nástroji apod. Dokážeme každé téma rychle pochopit, zorientovat se v něm, osvojit si jej a dobře jej zpracovat. Samozřejmě, že doktorskou práci např. z informatiky bude těžko zpracovávat např. sociolog, ale zase takový akademický sociolog se dokáže rychle a perfektně zorientovat třeba v politických, psychologických nebo historických tématech.

Tak zde je to už vyloženě o schopnostech zpracovatele. Pokud nám dá na téma třeba 3 týdny, není možné žádný průzkum reálně vytvořit. V tomto případě je nutné data vytvořit tak, aby korespondovali s realitou. Zpracovatel musí tušit, jak zhruba může průzkum dopadnout a přizpůsobit se. To se nedá nic dělat. Chcete práci za tři týdny? Nejde získat třeba 200 respondentů za takovou chvíli. Navíc kolegové znají různé triky a kličky, jak vytvořit téměř reálný průzkum.

Tak to je docela masakr. Ano, půjde to, ale vždycky se domluvíme s klientem, že za 3 dny nelze udělat zázraky. Práce bude narychlo. Může se stát, že neprojde. To už je prostě riskt. Nebude topová. Ale je to o domluvě.

Určitě. My neděláme rychlokvašky. My k těm pracím přistupujeme jako k vlastním. Já osobně jsem do té práce stejně angažovaný, jako bych ji dělal pro sebe. Jediný rozdíl ovšem je, že bych vlastní práci dělal dýl. Takže ano, vytvářím práci co nejlépe, ale samozřejmě vzhledem k času, který na to mám.

Otázka, co berete jako podvod. Určitě si nikdo z nás nevymýšlí bláboly. Samozřejmě, pokud vytvoříme fiktivní respondenty, tak to asi podvod je, ale jinak jde o poctivou práci. Ale my klientovi vždycky sdělíme, jak zamýšlíme praktickou část.

Já myslím, že tohle je asi naše nejsilnější stránka. Vždycky píšeme práce tak, aby byly uvěřitené.  Nikdo z nás nebude psát tak odborně, aby to bylo podezřelé. Pokud si ale klient řekne, ať je text napsán velmi odborně, splníme to. Jestli má být spíše jednoduše, taktéž splníme.

Rozhodně ne. Tohle je tak specifické, že mnohdy člověk i soucítí s lidmi, kteří mají 3 děti a zaměstnavatel jim nařídí studovat nějakou školu. Pak máte případy velmi chytrých lidí, kteří prostě nejsou schopnpi něco smyslupně napsat. Je to hodně individuální, ale vesměs tyto služby bereme jako pomoc. Nesetkáváme se často s nějakými floutky, kterým se nechce. Jsou to lidi, kteří jsou většinou v nepříznivé situaci a my jim vytrhneme trn z paty.

Určité ano. Samozřejmě máte různé typy výzkumů. Není ale problém libovolný kvantitativní i kvalitativní vytvořit. Vytváříme např. i explorativní kazuistiky organizací nebo komunit, sociografii. Kolegové znají všechny možné nástroje, otevřená kódování, zakotvené teorie apod. Největší problém bývá u studentů statistika. My se vždycky ptáme, do jaké míry to chtějí statisticky. Můžeme použít testování hypotéz, lineárgní či nelineární regresi, terorii odhadů či shlukovou analýzu. Jenže, obhájí si to ten student? To nás taky zajímá. Takže statistiku konzultujeme. Dá se udělat krásná práce, která bude založena jen na četnostech, průměrech, odchylkách nebo rozptylech.  Pokud máme testovat třeba normalitu dat, tak raději použijeme Q-Q graf, kde může student posoudit vizuálně, jestli soubor splňuje normální rozdělení (nebo se tomu blíží). Je třeba se klientům přizpůsobit. 

Velmi komplikovaně. Tady nelze úplně říct, že normostrana matematické práce bude za tolik či tolik peněz. Pokud jde o složité téma, je třeba nad ním bádat, přemýšlet. Pak si účtujeme čas, který nad tím strávíme. Ale moc matematických témat nemíváme. To se fakt nevyplatí ani jedné straně. Matematik, který nám píše, musí být bohatý (smích).  Třeba 10stránková praktická matematického výzkumu se může pohybovat od 5000 do 40 000. Jeslti nám někdo zadá, že chce třeba, já nevím, vytvořit rozpoznávání nějakých vzorů pomocí některých integrálních transformací, pak si nejde za 5 stran účtovat 2000. To už jsou vědecká témata. Kolega nad tím může trávit 14 dní vkuse. Spočítejte si to. Bude nad tím trávit 10 hodin denně. To máte 10 krát 14, což je 140. Hodinu si může účtovat za 400 Kč. Vyjde to více než 40 000. Opravdu, matemtaická témata jsou hodně specifická. 

Vždycky se nějací najdou. Vemte si, že útěk z Věznice Shawshank je považován za historicky nejlepší film, ale jsou lidi, kterým se nelíbí a hodnotí jej negativně. Vždycky záleží na přístupu klienta. Pokud je slušný, ozývá se, komunikuje, nebojí se nás kontaktovat, vždycky mu vyjdeme vstříc. Nemáme ale rádi klienty, kteří tuto službu chápou opačně, tzn. že my jsme pracovní síla, kterou oni platí, a my budeme šlapat, jak chtějí. Tak to nefunguje. Někteří píšou, ať jim pošleme část, oni ji zhodnotí a až teprve pak se rozhodnou, jestli zaplatí. Vždycky máte každou službu placenou za to, že ji pro Vás člověk zprostředkuje. Právníkovi taky zaplatíte, ale nepůjdete za ním, že vás soud nerozvedl, ať vrátí peníze. Férové jednání a lidský přístup my prostě vyžadujeme.

Tak tady záleží na tématu. Může ho převzít jiný kolega, který k němu má nejblíž. Pokud jde ale o hodně specifickou a odbornou práci, kterou nikdo jiný neudělá, kontaktujeme klienta s tím, že buď počká, nebo mu vrátíme peníze.