Výzkumný problém a otázky

Autoři: MILAN a MIROSLAV

Výzkumný problém a výzkumné otázky jsou tradiční pojmy, které jsou často špatně pochopeny, a bohužel mnohdy i vysokoškolskými doktory. Pojďme se na to mrknout a udělat v tom pořádek.

Výzkumný problém můžeme chápat jako konkrétní otázku nebo soubor otázek, na které se snažíme najít odpovědi prostřednictvím našeho výzkumu. Je to základní stavební kámen každého výzkumného projektu, protože určuje směr a cíl našeho bádání. Nemusí být nutně napsán jako otázka s otazníkem. Můžeme si problém specifikovat i výroky / oznamovacími větami. Například můžeme považovat za náš výzkumný problém otázku "Jaké výukové metody jsou efektivní pro zlepšení čtenářské gramotnosti u žáků na druhém stupni základních škol?" anebo prostě stanovíme, že výzkumným problémem jsou efektivní výukové metody pro zlepšení čtenářské gramotnosti u žáků na druhém stupni základních škol.

Opět je ale třeba poukázat na to, že všechno, co nás zajímá. nemůže být výzkumným problémem.

Dobře definovaný výzkumný problém by měl být jasný, specifický a výzkumně proveditelný. To znamená, že by měl být formulován tak, aby bylo jasné, co přesně chcete zkoumat a proč je to důležité.

konkrétní!

Měl by být dostatečně konkrétní, aby nebyl příliš široký nebo vágní, což by mohlo vést k tomu, že se výzkum rozptýlí nebo nebude možné jej účinně provést.

ale ne zas moc konkrétní!

Na druhé straně, výzkumný problém by neměl být příliš úzce zaměřený, aby neomezil možnost prozkoumat zajímavé nebo nečekané aspekty tématu. Dále je důležité, aby byl výzkumný problém formulován tak, aby bylo možné na něj odpovědět prostřednictvím dostupných výzkumných metod a technik. To znamená, že by měl být v souladu s možnostmi sběru dat, analýzy a interpretace výsledků.

ano/ne? NE!

Výzkumný problém by také neměl být formulován jako otázka, na kterou lze odpovědět jednoduše "ano" nebo "ne". Místo toho by měl otevírat prostor pro hlubší zkoumání a analýzu. Například, místo otázky "Zvyšuje online výuka akademický výkon studentů?" by bylo lepší formulovat problém jako "Jak online výuka ovlivňuje akademický výkon studentů a jaké faktory tento vliv modulují?"

něco nového!

V neposlední řadě je důležité, aby byl výzkumný problém relevantní a měl význam pro oblast, kterou se zabývá. To znamená, že by měl přinášet nové poznatky nebo řešení konkrétního problému a měl by být zajímavý pro ostatní v daném oboru. Výzkumný problém, který je příliš okrajový nebo již byl důkladně prozkoumán, nemusí přinést hodnotný přínos k existujícímu stavu vědomostí.

Uvedu Vám několik dobře specifikovaných výzkumný problému:

Jaké jsou dopady zavedení minimální mzdy na malé a střední podniky v regionu X?
Jaký vliv má firemní kultura na efektivitu týmové práce v českých IT společnostech?
Jaké jsou efekty flexibilních pracovních aranžmá na pracovní spokojenost a produktivitu zaměstnanců ve finančním sektoru ve Středních Čechách?
Jaké faktory ovlivňují rozhodování českých spotřebitelů při nákupu ekologicky udržitelných produktů v kategorii potravin?"

A teď několik nevhodných:

Jaké jsou dnes trendy v marketingu?
Jak globalizace ovlivňuje moderní ekonomiku?
Jaký vliv má design kancelářských prostor na kreativitu zaměstnanců v start-upových technologických firmách ve Zlínském kraji?
Jaký je dopad dlouhodobého home office na pracovní výkon a osobní život zaměstnanců ve všech evropských zemích?
Jak digitální marketing formuje způsoby, jakými firmy komunikují se zákazníky?

Možná u některých necítíte moc rozdíl, ale například "jaké jsou dnes trendy v marketingu", to je strašně široké a nespecifické. Taky "Jak globalizace ovlivňuje moderní ekonomiku", extrémně obecný problém a není šance na něj odpovědět. S tím designem kancelářských prostor to může být zajímavé, ale je to zase šíleně specifické, ale i tak by byl problém přímo zkoumat tento vztah. S tím home officem to může být taky zajímavé, ale zase šíleně široké - všechny evropské země. Poslení je dost zajímavý problém, ale zase pojem "firmy", to je hodně obecné.

Musí výzkumný problém zahrnovat nějaký vztah?

To nemusí. Některé školy to sice vyžadují, ale není to podmínkou. Někdy chceme v rámci výzkumu popsat, prozkoumat nebo pochopit určitý jev, situaci nebo trend, aniž by bylo nutné identifikovat a analyzovat vztahy nebo příčiny. Například úplně s přehledem může být tohle výzkumným problémem: Jaké jsou aktuální trendy v používání sociálních médií mezi mladými lidmi ve věku 18-24 let v České republice? Nezkoumáme žádný vztah, pouze se ptáme, jak to mají mladí se sociálními sítěmi. Nebo: Jaké jsou zkušenosti a vnímání pracovního života u českých zaměstnanců pracujících na dálku během pandemie COVID-19? To je sice už takové dost na hraně obecnosti, ale proč ne.

Výzkumný problém vs výzkumné otázky

Výzkumný problém je širší oblast, kterou chcete prozkoumat. Například, pokud jste zvědaví na vliv technologie na vzdělávání, váš výzkumný problém by mohl být: "Jak technologie ovlivňují způsob, jakým se dnes studenti učí?"

Výzkumné otázky jsou pak jako konkrétní "cesty", Jsou to specifické otázky, které vám pomáhají prozkoumat výzkumný problém podrobněji. Pokračujeme-li v příkladu s technologiemi ve vzdělávání, výzkumné otázky by mohly být: "Jaký vliv má používání tabletů ve výuce na zapojení studentů?" nebo "Zlepšuje online výuka schopnost studentů pracovat samostatně?"

Takže, zatímco výzkumný problém nastavuje scénu a definuje obecnou oblast, kterou chcete prozkoumat, výzkumné otázky jsou konkrétnější a zaměřují se na specifické aspekty tohoto problému. Výzkumný problém vám dává směr, kam jít, zatímco výzkumné otázky vám říkají, jak se tam dostat a co přesně zkoumat na této cestě.

Výzkumné otázky jsou součástí METODIKY, výzkumný problém nikoli - ten uvedete třeba na začátku praktické části, zde jej můžete i podrobněji rozepsat. Také se o něm zmiňte v ÚVODu.

Výzkumné otázky deskriptivní, relační a kauzální

Deskriptivní výzkumné otázky jsou základním typem otázek používaných ve výzkumu. Jejich hlavním cílem je popsat charakteristiky nebo vlastnosti určitého jevu, skupiny, nebo situace. Tyto otázky nezkoumají příčiny nebo důsledky, ani nezkoumají vztahy mezi proměnnými. Místo toho se zaměřují na "co", "kde", "kdy" a "jak" u určitého jevu.

Příklady deskriptivních výzkumných otázek:

Jaké jsou demografické charakteristiky uživatelů sociální sítě X?
Jaké vzdělávací metody jsou nejčastěji používány ve středních školách v regionu Y?
Jaké jsou běžné stravovací návyky dospělých ve městě Z?
Jak zaměstnanci ve společnosti Y hodnotí svou celkovou spokojenost s pracovním prostředím?
Jaké metody pro identifikaci a rozvoj talentů jsou využívány ve společnosti Z?
Jaký je podíl průmyslového sektoru na HDP Slovenska za posledních deset let?"
Které programy vzdělávání a rozvoje jsou ve společnosti J nejvíce využívány a jaký mají dopad na rozvoj zaměstnanců?
Jak zaměstnanci ve společnosti W hodnotí organizační kulturu a hodnoty?
Jaké možnosti flexibility pracovní doby poskytuje společnost U?
Jaké metody managementu rizik jsou uplatňovány ve společnostech regionu XY?
Které metody zpětné vazby a hodnocení zaměstnanců jsou považovány za nejúčinnější v rámci společnosti A?

Když si nebudete jisti, tak vždycky si řekněte, že máte nějaký jev, fakt, problém, u kterého se ptáte, jak to vlastně ve skutečnosti je? Ale ten problém ať je elementární, žádný vztah. Třeba prodej propisek - jak to je dnes, v nějakém městě, státě, v nějakém období, firmě,... Nebo sebeobrana - jak to s ní je v ČR? Jak je to s legislativou u sebeobrany? Můžeme se zaměřit na určitý jev, koncept, nástroj v nějaké společnosti či organizaci. Co interní komunikace v nějaké firmě? Jak to tam s ní je? Tohle jsou takové návodné věty, které vám pomohou.

Dále tu máme relační výzkumné otázky. Tady jde o relaci/vztah. Relační výzkumné otázky jsou typem otázek, které se zaměřují na zkoumání vztahů mezi dvěma nebo více proměnnými. Cílem těchto otázek je zjistit, zda a jak jsou různé proměnné vzájemně spojeny nebo ovlivňují jedna druhou. A teď co je proměnná, že?

Proměnná

Proměnná v kontextu výzkumných otázek je jakýkoliv faktor, rys, nebo charakteristika, která se může měnit nebo nabývat různých hodnot. V podstatě je to něco, co lze měřit nebo pozorovat a co se může lišit mezi různými jednotkami pozorování, jako jsou lidé, organizace, země, situace atd. Uvedu vám řadu příkladů:

Hrubý domácí produkt (HDP) země, míra inflace, úrokové sazby, nezaměstnanost, typ organizační struktury, průměrný příjem domácnosti, roční obrat společnosti, styl vedení (autokrativní, demokratický, ...), počet zaměstnanců, tržní podíl, copingové strategie (aktivní vs. pasivní), procento ziskové marže, počet prodaných jednotek, skóre v testech inteligence, úroveň stresu měřená škálou, počet hodin spánku, sociální třída (např. pracující třída, střední třída), ...), věk, délka trvání terapie, náboženská příslušnost, firemní kultura (inovativní, konzervativní, ...), typ osobnosti (např. extrovert, introvert, ...), diagnóza duševního zdraví, kategorie průmyslu, počet zakázek společnosti, rodinný stav, délka zaměstnání v současné pozici, typ vzdělání (středoškolské, vysokoškolské, postgraduální), index tělesné hmotnosti (BMI), míra spokojenosti se životem měřená škálou, typ bydlení (město, předměstí, venkov), počet publikací vědeckého pracovníka, úroveň angažovanosti v komunitních aktivitách, průměrná délka pracovního týdne, přístup k zdravotní péči (dobrý, průměrný, špatný), typ podnikání (start-up, malý a střední podnik, korporace), míra využívání veřejné dopravy, frekvence cvičení (nikdy, občas, pravidelně).

Tohle jsou všechno proměnné, které je možné použít. Mohou nabývat nějakých hodnot, stavů, ať už číselně ordinálně (pořadí) nebo kategoricky (bílá, černá, různá města, typy firem, ...).

A aby toho nebylo málo, ty proměnné mohou být kvantitativní nebo kvalitativní. Nejspíš jste se s tím už setkali, ale zkusím to v rychlosti popsat:

Kvantitativní proměnné - tyto proměnné jsou měřitelné a vyjadřují se číselně. Představte si to jako cokoli, co můžete spočítat nebo změřit. Například věk člověka, výška stromu, počet knih na polici, nebo teplota vzduchu. Tyto hodnoty můžeme sčítat, odečítat, a tak dále, a můžeme s nimi provádět matematické operace.

Kvalitativní proměnné - popisují charakteristiky nebo vlastnosti, které nelze vyjádřit číselně. Jsou to věci jako barva auta, typ kuchyně v restauraci, nebo národnost osoby. Tyto informace nevyjadřujeme čísly, ale slovy nebo kategoriemi. Například u barvy auta nemůžeme říci, že jedna barva je "větší" než druhá.

Relační výzkumné otázky jsou skutečně důležité, protože se zaměřují na zkoumání vztahů mezi různými proměnnými. Při formulaci takové otázky je cílem zjistit, zda a jak jsou určité proměnné vzájemně spojeny nebo ovlivňují jedna druhou. Například, můžeme se ptát, jaký je vztah mezi úrovní vzdělání a výší mzdy či platu jedince. Zde se snažíme zjistit, zda lidé s vyšším vzděláním obecně získávají vyšší mzdu a naopak. Zkoumáme tedy oboustranný vztah. Nejde o nějakou implikaci či kauzalitu. Vždycky se můžeme ptát, jestli první vychází z druhého a taky druhé z prvního.

Uveďme si sofistikovanější příklady:

Vztah mezi pracovní spokojeností a produktivitou zaměstnanců. Můžeme se ptát, jaký je vztah mezi tím, jak jsou zaměstnanci spokojeni se svou prací, a jejich produktivitou. Je možné, že zaměstnanci, kteří jsou spokojení, vykazují vyšší produktivitu. Naopak, můžeme se také ptát, zda vyšší produktivita vede k větší spokojenosti zaměstnanců. V obou případech je důležité si uvědomit, že vztah neznamená nutně příčinu a důsledek.
Vztah mezi marketingovými výdaji a tržbami firmy. Dalším příkladem může být zkoumání vztahu mezi výší výdajů na marketing a celkovými tržbami firmy. Můžeme se ptát, zda zvýšení marketingových výdajů vede k nárůstu tržeb. Ale stejně tak můžeme zkoumat, zda firmy s vyššími tržbami více investovtují do marketingu. Opět je důležité si uvědomit, že vztah mezi těmito dvěma proměnnými neukazuje přímo na příčinu a důsledek.
Vztah mezi firemní kulturou a fluktuací zaměstnanců. Poslední příklad se týká zkoumání vztahu mezi charakterem firemní kultury a mírou fluktuace zaměstnanců. Můžeme se zaměřit na otázku, zda určité aspekty firemní kultury, jako je například podpora týmové práce nebo flexibilní pracovní doba, mají vliv na to, jak často zaměstnanci opouštějí firmu. Naopak můžeme také zkoumat, zda vysoká míra fluktuace zaměstnanců ovlivňuje charakteristiky firemní kultury. V obou směrech je důležité pochopit, že se jedná o relační vztahy, které nemusí nutně ukazovat na příčinné souvislosti.

Posledním typem výzkumné otázky je kauzální výzkumná otázka. Pojem kauzalita představuje příčinu a důsledek. Zatímco relační otázka se soustředí na zjištění, zda existuje vztah mezi proměnnými, kauzální otázka jde o krok dále a snaží se zjistit, zda jedna proměnná přímo způsobuje změnu v druhé. Jistě většinu čtenářů napadne něco jako: a obrácený vztah tady tedy neexistuje, nebo nás nezajímá? Velmi dobrá otázka. A vůbec není jednoduché na ni odpovědět. Ale dostaneme se k tomu.

Příkladem kauzální výzkumné otázky může být: "Způsobuje zvýšení investic do vzdělávání zaměstnanců zlepšení jejich pracovního výkonu?" Tato otázka předpokládá, že existuje přímý vztah mezi investicemi do vzdělávání (příčina) a výkonem zaměstnanců (důsledek). Ale není to tak jednoduché. V kauzálním výzkumu se snažíme zjistit, zda jedna věc skutečně způsobuje jinou. Je důležité, abychom měli jasno v tom, že jedna věc příčina vede k nějakému efektu (důsledku). Abychom to mohli potvrdit, je třeba zajistit, že žádné další faktory neovlivní náš výsledek. Jinak řečeno, chceme se ujistit, že když se něco stane, je to opravdu kvůli té proměnné, kterou zkoumáme, a ne kvůli něčemu jinému. To je důležité. Uveďme si jeden příklad za všechny. Představte si, že studie ukazuje silný vztah mezi prodejem zmrzliny a počtem utonulých osob – když se zvyšuje prodej zmrzliny, zvyšuje se i počet utonulých osob. Na první pohled by se mohlo zdát, že zmrzlina "způsobuje" utonutí. Avšak ve skutečnosti je tento vztah ovlivněn jinou proměnnou, kterou je teplota. V teplejších měsících lidé více kupují zmrzlinu a zároveň tráví více času u vody, což zvyšuje pravděpodobnost utonutí. Tedy, zatímco prodej zmrzliny a počet utonulých osob jsou korelované (je tam vztah), skutečnou příčinou obou jevů je zvýšená teplota během letních měsíců.

Je třeba si ovšem dát pozor také na situace, kdy by eventuelně mohla existovat proměnná, která je příčinou změny jiné proměnné, ale může to ovlivňovat ještě jiná proměnná. To je přesně o čem jsme mluvili. Pokud tedy zjistíme, že nám může výsledek ovlivnit ještě nějaká proměnná, nemůžeme třeba rozhodnout o tom, jestli jde skutečně o kauzalitu. Dejme příklad. Představte si, že existuje lék, který je považován za účinný při léčbě určité nemoci. Pacienti, kteří tuto nemoc mají a tento lék užívají, vykazují výrazné zlepšení. Na první pohled by se samozřejmě zdálo, že lék je příčinou zlepšení. Avšak, pokud se podrobněji podíváme na data, můžeme zjistit, že pacienti s touto nemocí současně dostávají mimořádnou celkovou zdravotní péči, včetně lepší výživy a více odpočinku. No, teď čert ví, jestli je výsledný zdravotní stav výsledkem léku, mimořádné péče nebo kombinace. Zřejmě kombinace, ale nevíme, jak moc se která proměnná na výsledném zdravotním stavu podepisuje. Na to je třeba si dávat fakt pozor.

Další typický příklad je psychiatricko-psychologický. Chceme zkoumat, jak reaguje pacient na psychoterapii, ale zjistíme, že je v počáteční fázi užívání antidepresiv. To může výrazně ovlivnit výsledky. Obzvláště, když v prvním měsíci užívání antidepresiv psychický stav výrazně kolísá.

Pokračování velmi brzy:)