Výzkumné otázky

Autor: MILAN

I když celosvětově není úplně jednotné pořadí cílů a výzkumných otázek, béžnější je následující schéma:

téma → cíl práce → výzkumné otázky 

Když to řeknu úplně jednoduše, cíl říká, co chce práce jako celek zjistit nebo udělat. Výzkumné otázky říkají, na co konkrétně se musíte zeptat, aby šel ten cíl splnit.

U každé práce si může student položit jeden kontrolní dotaz: Když odpovím na všechny výzkumné otázky, splním tím svůj cíl?

Otázek bývá často jedna hlavní a několik dílčích nebo u jednodušší práce dvě až čtyři. U kvalitativního výzkumu doporučuje centrální otázka a k ní podotázky. 

Nejjednodušší postup krok za krokem

1. Napiš si, co chceš zjistit

Nepiš hned otázku.
Nejdřív si řekni, co vlastně hledáš za odpověď.

Chceš:

• něco popsat?
• něco porovnat?
• zjistit, jestli spolu dvě věci souvisí?
• zjistit, jak lidé něco vnímají nebo prožívají?

To je první rozhodnutí.

Příklad:

Například nechceš jen psát o projektové výuce obecně.
Chceš třeba zjistit:

• jak ji učitelé používají
• jak ji žáci vnímají
• jestli se při ní žáci více zapojují
• jestli souvisí s motivací žáků

2. Napiš si, koho budeš zkoumat

Tohle je důležité, ale zapomíná se.
Bez toho bývá otázka moc obecná.

Ptejte se:
Koho přesně chci zkoumat?

Například:

• žáky 8. tříd
• učitele přírodopisu
• studenty střední školy
• zaměstnance malé firmy
• domácnosti v ČR

Místo věty:

"Jak žáci vnímají školu?"

je lepší napsat:

"Jak žáci 8. tříd vnímají skupinovou práci v hodinách přírodopisu?"

3. Napiš si, co přesně sleduješ

Student často ví téma, ale neví, co přesně chce zjišťovat.

Ptejte se:
Na co se chci zaměřit?

Například:

• motivace
• studijní výsledky
• aktivita v hodině
• zkušenost
• spokojenost
• pocit bezpečí
• vztahy na pracovišti
• vnímání spravedlnosti

Musíte to pojmenovat co nejpřesněji.

Například místo:
"zajímá mě, jak se žákům daří"

je vhodné:
"zajímá mě, jakých výsledků dosahují v testu z přírodopisu"

4. Rozhodni, jestli chceš čísla, nebo názory a zkušenosti

Tady studenti často zmatkují, když slyší slova kvantitativní a kvalitativní. Dá se to říct úplně jednoduše.

Když chceš hlavně čísla

Ptáš se třeba:

• kolik
• jak často
• jestli se liší
• jaký je rozdíl
• jestli spolu dvě věci souvisí
• které [faktory, prvky, komodity, entity, jevy, indikátory, .... cokoliv] jsou nejdůležitější/nejrozšířenější/nejpoužívajnější ...
• co má větší nebo menší vliv

Příklad:
"Jaký je rozdíl v aktivitě žáků při projektové a běžné výuce?"

Tady tě zajímá rozdíl, tedy něco, co se dá měřit a porovnat.

To bývá výzkum založený na číslech.

Příklad:
"Jaký je rozdíl v aktivitě žáků při projektové a běžné výuce?"

Tady tě zajímá rozdíl, tedy něco, co se dá měřit a porovnat.

Když chceš hlavně názory, zkušenosti nebo prožívání

Ptáš se třeba:

• jak to lidé vnímají
• jak to popisují
• co pro ně něco znamená
• jak něco probíhá

Bývá to výzkum založený na výpovědích lidí.

Příklad:
"Jak žáci 8. tříd popisují svou zkušenost s projektovou výukou?"

Tady tě zajímá jejich pohled a zkušenost.

Jednoduché pravidlo

Když chceš odpověď hlavně v číslech, půjdeš spíš cestou číselného výzkumu.
Když chceš odpověď hlavně ve slovech, půjdeš spíš cestou výzkumu založeného na výpovědích lidí.

Nemusíte si pamatovat složité názvy. Stačí vědět: Chci čísla, nebo chci zkušenosti a názory.

5. Když něco porovnáváš, napiš s čím

Tohle je častá chyba.

Špatně:
"Má projektová výuka vliv na motivaci žáků?"

Lépe:
"Je motivace žáků 8. tříd vyšší při projektové výuce než při běžné výuce?"

Teď už je jasné:

• koho zkoumáš
• co sleduješ
• co s čím porovnáváš

6. Přidej konkretizaci v podobě místa, času nebo
i situace

Otázka bývá lepší, když je v ní jasné, kde nebo kdy se to děje.

Například:

• v hodinách přírodopisu
• na 2. stupni ZŠ
• v ČR
• v letech 2020 až 2024
• ve středně velkých firmách
• během adaptačního kurzu

Příklad:

Místo:
"Jak zaměstnanci hodnotí odměňování?"

raději:
"Jak zaměstnanci středně velkých firem v ČR hodnotí spravedlnost odměňování?"

7. Ověř si, jestli na tu otázku umíš odpovědět

Tohle je fakt asi nejdůležitější věc. Opravdu si to otestujte, než bude pozdě.

Zeptejte se sám sebe:

• Jaká data bych potřeboval?
• Od koho je získám?
• Dokážu je opravdu získat?
• Půjde to zjistit dotazníkem, rozhovorem, pozorováním nebo z dat?

Příklad:

"Jak projektová výuka mění osobnost žáka?"

To je moc neurčité.
Nevíš přesně, co bys měl sledovat.

Použitelnější je:
"Jak žáci 8. tříd popisují svou zkušenost s projektovou výukou v přírodopisu?"

Na to už víš, že můžeš použít rozhovory nebo dotazník.

8. Vyhoď slova, která zní sice pěkně, ale nic přesně neříkají

Takže pozor na slova jako:

• lepší
• správný
• vhodný
• kvalitní
• efektivní
• smysluplný

Taková slova bývají nejasná, zaujatá, neobjektivní a často na jejich základě nelze nic zjistit.

Špatně:
"Je projektová výuka lepší než běžná výuka?"
"Jaký typ výuky je pro žáky nejvíce vhodný?"

Lépe:
"Jaký je rozdíl v aktivitě žáků při projektové a běžné výuce?"
"Jaký je rozdíl ve výsledcích testu z přírodopisu mezi žáky, kteří se učili projektově, a žáky, kteří se učili běžným způsobem?"

9. Napiš otázku jako jednu čistou větu

Dobrá otázka má většinou jednu hlavní myšlenku.

Špatně:
"Jak učitelé využívají projektovou výuku, jak ji hodnotí a jaký má dopad na výsledky žáků?"

To jsou vlastně tři různé otázky.

Lépe:

• Jak učitelé 2. stupně ZŠ využívají projektovou výuku v přírodopisu?
• Jak učitelé hodnotí přínosy a obtíže projektové výuky v přírodopisu?
• Jaký je rozdíl ve výsledcích žáků při projektové a běžné výuce přírodopisu?

Jak poznáš, že je vlastně otázka dobře postavená

Když si ji přečteš, mělo by být hned jasné:

• koho zkoumá
• co přesně zkoumá
• jestli něco porovnává
• kde nebo kdy se to děje
• jaký typ odpovědi hledáš