Mundell-FLemingův model - fixní směnný kurz

Autor: Miroslav

Helejte, nalijme si čistého vína. Pokud nejste nějak ekonomicky zdatní, bude pro vás čtení odborných ekonomických textů těžké. Devizové trhy, sazby, různé křížení trhů, směnné kurzy, fiskální politika atd., to jsou poměrně náročné věcí, když se proplétají. Připravil jsem pro vás celkem složitou problematiku, která je popsána velmi lidsky, skoro až dětsky, zjednodušeně, ... Tento text obsahuje jisté nepřesnosti kvůli zjednodušení, ale pochopíte, jak to funguje. Vysoká úroveň odbornosti a přesnosti často obnáší horší srozumitelnost pro běžného čtenáře. Takže pročtěte si to, podle mě vše pochopíte a můžete to interpretovat u státnic:).

O čem tento model je, to se dozvíte, nemá moc smysl na začátku teoretizovat. Důležité je zmínit, že existují různé trhy, existuje otevřená ekonomika – tedy zahraniční obchod – a hledáme, jak to korigovat. Třeba do toho může vstoupit národní banka a provést opatření. Je ale třeba říci, že když má země pevný směnný kurz, dělá se to jinak než když je pohyblivý. V zásadě máme v tomto modelu trhu statků a služeb (to bude křivka IS) a peněžní trh (to bude křivka LM). Pak ještě křivka BP, ale o tom později. Nebudu vám vysvětlovat teoreticky, co ty trhy jsou. Dáme si příklady, na kterých pochopíte, jaký je mezi těmi trhy rozdíl a k čemu vlastně slouží.

Představte si, že jste majitelem firmy, která vyrábí nábytek. Když jsou úrokové sazby nízké (například 2 %), půjčovat si peníze na rozšíření výroby je levné. Rozhodnete se proto investovat do nových strojů a zaměstnat více lidí. Výsledkem je, že produkce nábytku roste, což zvyšuje HDP (výstup ekonomiky).

Představte si situaci, kdy máte malý obchod s potravinami a na trhu je dostatek peněz (centrální banka například snižuje úrokové sazby a tiskne více peněz). Lidé mají více hotovosti, takže více nakupují ve vašem obchodě. Protože je dostatek peněz, úrokové sazby zůstávají nízké – není velká poptávka po penězích, protože je jich dostatek.

Super, takže u IS máme důležité pojmy – rozšíření výroby, investování, nové stroje, zaměstnávání nových lidí, produkce roste, zvýšení HDP
U LM máme tyto důležité pojmy: dostatek peněz, více hotovosti, více nakupovat.

Cítíte rozdíl mezi těmi dvěma trhy? U obou je důležité jak HDP, tak úroková sazba. U prvního ale řešíme výrobu, produkci, investice. Jde tedy o trh statků. V LM řešíme peníze, hotovost, nakupování apod. Je to tedy trh peněz. Ale teď jde jen o to, abyste věděli rozdíl mezi těmi dvěma trhy. Tedy čím se který zabývá.

Teď se podíváme na kloub tomu IS. Bude to graf. Vše si vysvětlíme.

GRAF 1: IS KŘIVKA

Jak můžete vidět na grafu 1, je tam nějaká tlustá čára. Předpokládám, že každý ví, že je klesající (zleva doprava). Když tu čáru budete kreslit, je úplně jedno, jaký bude mít sklon, jestli trochu větší, menší, na tom u toho kreslení úplně nezáleží. Je to teoretický model, takže konkrétní hodnoty úrokové sazby a HDP neznáme. Kdybychom chtěli řešit nějaký skol, museli bychom to vytvářet na konkrétní ekonomice, kde bychom si hodnoty (třeba za nějaké období) našli a dosadili je. Ta čára znázorňuje lineární vztah mezi dvěma proměnnými, tedy HDP a úrokovou sazbou. Když pojedete třeba prstem po té křivce zleva nahoře dolů doprava, budete klesat. Ovšem klesat v úrokové sazbě, že? Protože jdete dolů. Ale víme, že tam jsou dvě souřadnice. Takže když na té křivce klesáte, zároveň se pohybujete doprava, v HDP!!! To HDP tedy roste. Výborně. A stejně to bude obráceně. Když prstem pojedete po křivce zprava dolů postupně doleva nahoru, HDP klesá a úroková sazba roste. Co to znamená v praxi? Např. tohle.

Představte si, že se zvýší úrokové sazby na 10 %. Nyní je půjčování peněz drahé, takže se rozhodnete neinvestovat a udržet výrobu na současné úrovni. To znamená, že investice klesají a tím pádem se HDP snižuje.

Hlavní je, ať víte, že ten vztah v IS mezi úrokovou sazbou a HDP je takový jako na grafu 1. Teď co je vlastně ta úroková sazba? Jaká je to sazba? Ještě počkejme. Nyní se dostaneme k tomu, že pro IS platí následující vztah:

Y=C+(I0−a⋅r)+G+NX.

Ten vztah prostě je daný, byl vyzkoumán, sestaven. Jak vidíte, není to tak jednoduché, že byste si prostě jen tak vzali HDP (Y) a našli k němu nějakou úrokovou sazbu (r) a udělali bod v grafu. To je nesmysl, takto nefunguje MF model, zadruhé by byly IS a LM křivky obě stejné, ale to není podstatné. Ten model je právě založen na tom, co všechno se kolem úrokové sazby a HDP děje a co vše s tím souvisí NA TOM KONKRÉTNÍM TRHU. Ale ještě předtím vám uvedu jednodušší variantu této rovnice, kterou je:

Y=C+I+G+NX

Začneme tím, že Y je HDP, tak jako v tom grafu. A vidíme, že to Y se něčemu rovná, takže HDP se rovná součtu nějakých složek (jak je uvedeno v rovnicích). Jsou to prostě složky HDP v ekonomickém modelu. Takže písmenka přepíšeme podle toho, co znamenají, a je to:

Pokud tedy máte data pro ty 4 údaje vpravo (spotřeba, investice, …), dostanete HDP. Ale chybí vám tam ta úroková sazba, že? Srovnejte si ty dvě rovnice. Všechno je tam stejné až na "I", které je v první rovnici vyjádřeno jako I0−a⋅r, že? Jasně, prostě I = I0−a⋅r. To "I" se tedy taky nějak spočítá, a to počáteční úroveň investic mínus koeficient citlivosti investic krát úroková sazba, tedy "I0−a⋅r". Takže rovnice jsou stejné, pouze to "I" je vyjádřeno podrobněji. Pracujme tedy s touto rovnicí:

Takže pokud bychom si to přiblížili, představme si, že máme nějaká hypotetická data o úrokových sazbách. Nebudeme hledat HDP za to samé období. My dosadíme tu úrokovou sazbu do toho vzorečku Y=C+(I0−a⋅r)+G+NX. Úroková sazba je zde písmeno "r". Nyní musíte zjistit všechny ostatní hodnoty, C, I0, a, G, NX a podle té rovnice spočítáte Y, tedy HDP. To ale není tak jednoduché. Častokrát tyto hodnoty nejsou k dispozici a musíte je odhadnout na základě složitých statistických metod. Ale třeba vládní výdaje by se za určité období zjistit daly. Důležité ale je, že si vezmete úrokovou sazbu, a teď by vás mohl profesor přerušit: "Jakou konkrétní úrokovou sazbu použijete?". Odpověď by mohla znít, že záleží na účelu modelu. Úrokových sazeb, které by se nám mohly hodit do krámu v tomto modelu je spousta. Můžeme použít třeba repo sazbu, PRIBOR, …

GRAF 2: LM KŘIVKA

Světe div se, LM křivka má stejné proměnné na svých osách a je rostoucí (převrácená oproti IS). Ale je zajímavé, že najednou má HDP a úroková sazba opačný vztah, že? Takže když prstem pojedete po křivce, tak narůstá HDP i úroková sazba (jdeme totiž doprava i nahoru). Stejně tak kdybyste si sedli nahoru na tu křivku a sáňkovali dolů, tak pojedete blíž k 0 (HDP se snižuje) a taky budete níže, protože sáňkujete z kopce (úroková sazba se snižuje) Jak je tohle možné? A já si myslím, že tohle vám při učení přesně vrtá hlavou. Holt, tady počítáme s úrokovou sazbou a HDP v jiném vztahu k jiným účelům (růst HDP vede k vyšší poptávce po penězích ). To už víte z úvodního textu, kdy jsem vám nahoře vysvětloval rozdíl mezi IS a LM. V tomto modelu mají tyto pojmy následující vztah:

PM=L(Y,r)

Myslím, že vám to moc neřekne. Ale dá se to napsat takhle:

Poptávka po penězích (PM) = vztah mezi (jak moc se nakupuje a vyrábí a úrokovými sazbami)

Udělá se pár kouzelných výpočtů a vznikne z toho tohle:

To první byla základní rovnice rovnováhy na peněžním trhu. Ok, můžete se to naučit a říct, co ta písmena znamenají, ale pro konkrétní situaci na LM křivce vám to nepomůže. Potřebujete ten druhý tvar, kterého se dá dosáhnout několika matematickými úpravami. Ale je důležitý, protože máte tam "Y", za které dosadíte, zjistíte k, PM a h a vyjde vám "r" (tedy ta levá strana). Normální funkce prostě. A co jsou tedy ty ostatní písmena? Takže "h" znamená, jak moc se poptávka po penězích mění v závislosti na úrokové sazbě. Jinými slovy, "h" určuje, jak moc se poptávka po penězích sníží, když úrokové sazby rostou. Hodnota "k" udává, jak moc se poptávka po penězích zvyšuje s růstem HDP (nebo příjmů) v ekonomice. Hodnotu "k" nenajdete přímo ve statistikách, ale musíte ji odhadnout na základě historických dat nebo použít standardní hodnoty z ekonomické literatury. V některých modelech se "k" nastavuje na hodnoty mezi 0,3 a 0,7, v závislosti na citlivosti ekonomiky na změny v HDP. Vyšší hodnoty by odrážely situaci, kde je poptávka po penězích velmi citlivá na HDP. Prostě ty hodnoty se zjistí a dosadí.

A proč to všechno děláme? No, protože budeme mít tyto křivky v jednom grafu, překvapivě.

GRAF 3: IS-LM model

A takhle to nějak může vypadat. Dvě křivky (v tomto případě přímky). Sklony neznáme, je to teoretický model, jen jsme to nějak nakreslili, takže i vy si s tím nelamte hlavu. Je úplně jedno, jak je v nákresu "nakloníte". Důležité je, že se někde protnou. Vždycky se protnou. A tento bod, ve kterém se protnou, se nazývá rovnováha v ekonomice. Takže… V bodě průsečíku jsou firmy a domácnosti spokojeny s množstvím zboží a služeb, které vyrábí a spotřebovávají. Na trhu zboží je rovnováha, poptávka a nabídka jsou v souladu. Lidé a firmy jsou také spokojeni s množstvím peněz, které drží, protože poptávka po penězích (kolik peněz chtějí mít) odpovídá nabídce peněz v ekonomice. Takže IS a LM se v tomto bodě rovnají.

Ale to, co jsme si doposud řekli, se zatím netýkalo toho gró Mundell-Flemingova modelu. Ti totiž rozdělují model na dvě situace, a to s pevným směnným kurzem a plovoucím směnným kurzem. Takže mají vlastně 2 grafy, protože ten průběh je trošku jiný v těchto dvou ekonomikách. My tady teď řešíme pevný kurz.

Teď ještě rozdíl mezi pevným a plovoucím směnným kurzem, ať jste v obraze.

V systému pevného směnného kurzu vláda nebo centrální banka určuje hodnotu své měny vůči jiné měně (například americkému dolaru nebo euru) a udržuje ji na této pevné úrovni. Znamená to, že centrální banka zasahuje, pokud hodnota měny začne růst nebo klesat až moc mimo stanovenou hranici. Takovým příkladem je třeba třeba Hongkong, který má svůj dolar pevně navázán na americký dolar. Hlavní výhodou je stabilita – například pro obchodníky a investory je jednodušší plánovat, protože vědí, jaká bude hodnota měny v budoucnu. Na druhou stranu vláda musí mít dostatečné zásoby zahraniční měny, aby mohla udržovat tento kurz, a není snadné rychle reagovat na změny v ekonomice.
Naopak v systému plovoucího směnného kurzu se hodnota měny mění volně podle nabídky a poptávky na trhu. Není žádná pevná hranice, kterou by centrální banka udržovala. Kurz může kolísat podle toho, jak lidé a firmy v zahraničí nakupují a prodávají měnu, jaké jsou úrokové sazby, jaká je ekonomická situace v zemi a další faktory. Takto funguje například česká koruna nebo americký dolar. Výhoda tohoto systému je, že měna může pružněji reagovat na změny v ekonomice.

Ještě se ale na chvilku vraťme k té IS křivce. Protože ona se může samozřejmě různě posouvat.

GRAF 4: POSUN IS KŘIVKY

Myslím, že obrázek s popisky hovoří za vše. Nicméně, je třeba zmínit, proč by mělo vlastně k tomu posunu doprava dojít. Když se IS křivka posune doprava, znamená to, že se v ekonomice zvýšila celková poptávka po zboží a službách, což znamená, že při každé úrokové sazbě se v ekonomice produkuje a kupuje více. A co to znamená v praxi? Představte si, že vláda například zvýší výdaje na infrastrukturu – staví nové silnice, nemocnice nebo školy. Vytváří to více pracovních míst, lidé mají více peněz a začnou více nakupovat. Firmy vidí větší poptávku po svém zboží, takže také více vyrábí a investují. V důsledku toho celá ekonomika roste. Podobný efekt by mohl nastat, pokud by se zvýšila např. spotřeba domácností, třeba kvůli snížení daní nebo růstu příjmů. Lidé by měli více peněz na utrácení, což by podpořilo větší výrobu v ekonomice. Celkově to tedy znamená, že ekonomika roste – je více investic, více výroby, více nákupů, a to při každé úrokové sazbě. Posun doprava IS křivky jednoduše ukazuje, že ekonomika je na tom lépe a že je vyšší poptávka po zboží a službách. A tedy HDP je vyšší (Proto jsme se posunuli doprava, tedy narostlo HDP).

GRAF 5: POSUN IS PO KŘIVCE LM

Obrázek je stejný, jako ten předchozí, jen jsem tam už zase zakreslil tu LM křivku. Jak si můžete všimnout, ačkoliv se křivka díky zvýšení HDP posunula doprava, původní červený bod rovnovážné ekonomiky (průsečík IS a LM) se neposunul jen doprava (ale i trošku nahoru). Nás totiž nezajímají ostatní hodnoty na křivkách, nás zajímají PRŮSEČÍKY. Takže nyní je průsečík u těch křivek v šedém kolečku. Jako bychom se posunovali po černé křivce doprava nahoru. Ok, tohle by bylo pořád ok. Pořád neřešíme mezinárodní obchod.

Cílem je samozřejmě mít průsečík. Ale přece když posuneme tu křivku doprava, pořád je tam průsečík (šedý bod), tak proč by se měla podle teorie snižovat úroková sazba? No, nyní zde vstupuje do modelu poslední křivka, a to BP. Takže máme kompletní IS-LM-BP model. Doteď nás vůbec nezajímalo, že existuje nějaká otevřená ekonomika, že se obchoduje se zahraničím, že se vyváží a dováží. Ale teď nás to zajímat bude. Nakreslím tedy poslední čáru.

GRAF 6: IS-LM-BP model

Křivkou BP jsme do modelu přidali otevřenou ekonomiku. BP znázorňuje, že příliv kapitálu a exportů se rovná odlivu kapitálu a importů. Jinými slovy, nejsou žádné velké nerovnováhy v tom, kolik peněz a zboží teče mezi danou zemí a zahraničím. A to jsou všechno hodnoty na té červené křivce. No a co my teď vidíme na tom grafu? V původním červeném kolečku, než se křivka posunula, byly všechny tři křivky v průsečíku, tedy IS, LM i BP. Tento průsečík tak představuje stav, kdy je domácí ekonomika i její vztah se zahraničím v rovnováze. Takže vše je úplně ok. Jenže díky posunu na IS křivce jsme se dostali do stavu v šedém kolečku. Níže podrobněji.

GRAF 7: TO JE GRAF 6 PODROBNĚJI

Vidíte, že když jsme se posunuli do šedého kolečka, našli jsme sice opět rovnováhu na trhu peněz a statků (tedy průsečík LM a IS), ale už jsme nad červenou čarou BP. Co to znamená? No, průsečík IS a LM je, takže naše domácí ekonomika je v rovnováze na trhu zboží a služeb a na peněžním trhu, to jsme si řekli. Ale např. pro rovnováhu mezi importem a exportem můžeme být nad křivkou BP. A co znamená, když jsme výše (nad BP)? Co je tady vertikální osa Y? Podívejte se na předchozí grafy. Je to úroková sazba. Takže máme vyšší úrokovou sazbu. Jak to s takovou sazbou bude např. s tím exportem a importem? Tak si představte, že je úroková sazba vyšší. Znamená to, že zahraniční investoři chtějí vložit peníze do naší ekonomiky, protože zde dostanou vyšší výnos z úroků. Do země tedy začne přitékat více zahraničního kapitálu (peněz). Například si představte, že americký investor má 1 milion dolarů a vidí, že v Česku jsou úrokové sazby 5 %, zatímco v USA jsou jen 2 %. Pro něj to znamená, že když své peníze uloží v Česku (třeba do českých státních dluhopisů nebo na český bankovní účet), získá větší zisk z úroků než doma v USA. Aby mohl investovat v Česku, musí své dolary vyměnit za české koruny. Půjde tedy na devizový trh a nakoupí koruny za dolary. Tím se zvýší poptávka po českých korunách, což může způsobit, že hodnota koruny vůči dolaru vzroste. Investor pak investuje své koruny například do českých dluhopisů, kde mu česká vláda slíbí výnos 5 % ročně.

Způsobí to přebytek na kapitálovém účtu platební bilance (kapitálový účet je taková "kniha", která počítá příliv a odliv peněz mezi naší zemí a ostatními zeměmi kvůli investicím a finančním transakcím). Příliv kapitálu způsobuje, že zahraniční investoři nakupují naši domácí měnu, aby zde mohli investovat. Normálně by to vedlo k tomu, že by se domácí měna posílila (zhodnotila). Ale protože máme fixní kurz (Jsme teď třeba země jako ten Hongkong, protože ČR nemá fixní kurz), centrální banka nemůže dovolit, aby měna posílila. V systému fixního kurzu centrální banka zajišťuje, aby domácí měna neposílila. Znamená to, že exportéři nejsou přímo ovlivněni posilováním měny, které by jejich zboží udělalo dražším pro zahraniční kupce. Exporty zůstávají stabilní, protože měna zůstává na fixní úrovni. Stejně tak importy. Ale vyvíjí se tlak na posílení měny.

Některé zřejmě napadne: tak ať národní banka sníží úrokovou sazbu. Takhle násilně to dělat nelze. Když centrální banka sníží úrokové sazby sama, může to snížit příliv zahraničního kapitálu, protože investoři už nebudou mít takový zájem vkládat peníze do ekonomiky s nižšími výnosy. Ale snížení úrokové sazby ovlivní celou domácí ekonomiku. Pokud jsou úrokové sazby nižší, peníze se stanou levnějšími i pro domácí firmy a spotřebitele. Znamená to, že si lidé a podniky mohou levněji půjčovat, což podpoří investice a spotřebu. Na první pohled to vypadá jako pozitivní efekt, protože se tím může podpořit ekonomický růst. Ale je tu také riziko inflace. Když si lidé/firmy mohou levněji půjčovat, mohou začít více utrácet, což může vést k růstu cen. Pokud centrální banka sníží úrokové sazby příliš, může to vyvolat přehřátí ekonomiky –bude se utrácet více peněz, ale pokud nebude dostatek zboží a služeb, začnou ceny růst (inflace). Takže takhle ne.

Centrální banka udělá to, že prodá domácí měnu (v Česku by to samozřejmě byly koruny) a nakoupí tedy zahraniční měnu. A tady nastává klasická nabídka/poptávka. Když pošle do "světa" koruny, zvýší se nabídka korun. Tím je myšleno na devizovém trhu. Větší nabídka korun způsobí menší zájem o koruny. Není tlak na jejich růst. Když je na trhu více korun, investoři nebo firmy, kteří koruny potřebují (například na obchodní transakce), mají snadnější přístup k této měně. Je jí hodně. Pokud je něčeho dostatek, není taková motivace nebo naléhavost o to soutěžit, protože to je dostupnější. Druhý efekt je ten, že vlastně nakoupí cizí měnu, aby si vytvořily dostatečné devizové rezervy. Tyto rezervy slouží jako finanční "polštář", který může banka využít v případě ekonomických nepříjemnostech, například při prudkém poklesu domácí měny, nebo ke stabilizaci platební bilance. Rezervy také slouží jako prostředek důvěry pro zahraniční investory, protože ukazují, že země je schopna plnit své mezinárodní závazky atd.

Ale pozor. Když centrální banka prodává koruny, skutečně je prodává na devizovém trhu a tyto koruny mohou nakupovat zahraniční investoři nebo firmy. Ale neopouštějí zemi fyzicky. Zahraniční subjekty, které si je kupují, je použijí na investice nebo nákupy v domácí ekonomice, tedy v Česku. Například si mohou koupit české zboží, služby nebo investovat do českých podniků. Koruny proto zůstávají součástí české ekonomiky, protože i když je nakoupí někdo ze zahraničí, musí je nakonec použít v Česku. Peníze tedy nakonec zůstávají v domácí ekonomice, a proto je tam více korun v oběhu, což může ovlivnit úrokové sazby. Tím pádem je v ekonomice více peněz, což znamená, že banky mají k dispozici více prostředků na poskytování úvěrů. Větší nabídka peněz vede k tomu, že úrokové sazby mohou klesnout. Je to proto, že peníze jsou najednou "levnější" – banky nemusí lákat vklady vyššími úroky, protože mají dostatek peněz, které mohou půjčovat. Nižší úrokové sazby pak mohou povzbudit lidi a firmy k tomu, aby si více půjčovali, investovali a utráceli, což podpoří ekonomiku.

A jak to tedy bude v tom MF modelu? To, co jsem popsal teď výše způsobí, že úroková sazba klesne. Ale pozor, to je takové nepřesné a obecné tvrzení. Jak se to projeví na tom grafu?

GRAF 8 : POSUN LM KŘIVKY

My jsme si řekli, že se budou prodávat koruny (nebo prostě domácí měna obecně). Taky jsem napsal tohle:

Když banka nakupuje zahraniční měnu a prodává domácí měnu, zvyšuje peněžní zásobu v domácí ekonomice. Tím, že uvolňuje více korun do oběhu, se zvyšuje likvidita. A když je na trhu více peněz (korun), banky mají více prostředků k poskytování úvěrů. To vede k tlaku na pokles úrokových sazeb, protože peníze jsou snadněji dostupné, a tím pádem levnější.

A teď vás otestuji. Máme dvě tvrzení, které je správné v rámci MF modelu?

Při posunu doprava říkáme, že máme více peněz, a tedy můžeme vyprodukovat více HDP a tím klesne úroková sazba.
Nabídka peněz je vyšší, čímž klesne úroková sazba a tím můžeme vyprodukovat více HDP?

Pokud jsme zvolili 2), udělali jste správně. První varianta není správná, protože vyšší HDP nevede automaticky k poklesu úrokové sazby. Spíše to bývá naopak, když ekonomika roste (vyšší HDP), poptávka po penězích roste, což může vyvolat růst úrokových sazeb, pokud centrální banka nezasáhne a nezvýší peněžní zásobu. Dvojka je správně. Musíte si uvědomit příčinu a následek.

A vidíte, že jsme se podle grafu vrátili krásně do průsečíku všech tří křivek, aniž by byla úroková sazba násilně snížena. Ale není to opravdu tak jednoduché. To "vrácení" do polohy průsečíku je spíše takové teoretické, demonstrativní. V praxi to takhle úplně přesně nefunguje a hraje tam roli spousta dalších proměnných. Ale pro pochopení principu otevřené ekonomiky s fixním/pevným kurzem je to super.

Příští díl bude o plovoucím kurzu a otevřené ekonomice😊.