Textové práce na VŠEM

29.09.2023

Autor: MILAN

Už jsem psal pár článků o VŠEM. Všichni víme, že psychologii, kterou nabízejí, není ve skutečnosti psychologií (tak to má i AMBIS), ale to zjistí každý hned v prvním ročníku. Zjistí to taky tehdy, když chce z psychologie dělat závěrečnou práci. Nelze. Jistě víte, že můžete mít pouze ekonomická, manažerská či marketingová témata. Když pominu tuhle křivárnu, tak tato škola není zase až tak zlá.

Napsal jsem pro studenty z VŠEM možná 50 prací a nikdy jsem se nesetkal s tím, že by měli někteří vedoucí nesmyslné, neodborné, hloupé, irelevantní či debilní komentáře/připomínky. Většinou byly smysluplné, nebyly přehnané. Vesměs jim jde o to, aby měla práce nějaký řád, literatura byla patřičně ocitovaná a ozdrojovaná a praktická část obsahovala nějakou relevantní výzkumnou metodu sběru dat - dotazník, rozhovory, analýzu dokumentů apod. Většina z "profesorů" nebazíruje na hloupostech, detailech jako třeba na VŠE či UJEPu (otřesná škola).

Snažím se práce nekomplikovat a psát je pro studenty tak, aby je mohli dobře obhájit. Třeba si vzpomínám, někdy před rokem a půl, jsem psal bakalářku z oblasti moderních nástrojů digitálního marketingu. Šlo o jistý internetový obchod, který se měl analyzovat a navrhnout pro něj nějaké optimalizace ve formě zviditelnění, propagace, SEO apod. Pán obhájil skvěle. Práce nebyla nijak složitá, ani nějaká extra statistika tam nebyla a posudky byly super. Několik prací jsem vytvářel také na management nějakého konkrétního podniku a nikdy nebyl problém.

Je třeba si ale dát pozor na ty seminárky. Vím, že se často spekuluje, jak odborná a podrobná má být seminárka. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že vždycky, když jsem seminárku vytvořil jako takovou mini bakalářku, tzn. se všemi náležitostmi bc. práce - výzkumné otázky, cíle, metodika, kvantitativní výzkum (třeba nějaká deskriptivní statistika dotazníku atd.), nebyl nikdy problém. Vedoucí mají u těch seminárek spíše problém s tím, že nejsou dostatečně podrobné. Nemají moc rádi takové to kecání a vlastní slovní analýzu, protože to není úplně nic relevantního. Takže doporučuji se držet schémata bakalářky.

Pokud opravdu nevíte co, dotazník je ideální. Prostě zkoumejte nějaký jev v nějaké firmě, vytvořte otázky, jednoduchou statistiku, grafy a máte. Klidně se podívejte zde: https://www.dify-work.cz/metodologie-vyzkumu/. Uvádíme tam, jak jednoduše vytvořit a vyhodnotit dotazník.

Můžu vám poradit několik témat, které se dobře a jednoduše dělají a stačí k nim jednoduchý dotazník. Zkuste porovnat s nabízenými tématy ve vašem průvodci, třeba tam nějaké podobné najdete.

1. Pracovní spokojenost zaměstnanců

Popis: Zjištění úrovně spokojenosti zaměstnanců v určité firmě a identifikace oblastí ke zlepšení.

2. Efektivita interní komunikace

Popis: Hodnocení efektivity a spokojenosti se systémy interní komunikace ve firmě.

3. Vnímání firemní kultury

Popis: Zjištění, jak zaměstnanci vnímají a hodnotí firemní kulturu a hodnoty společnosti.

4. Motivace a odměňování zaměstnanců

Popis: Analýza motivace zaměstnanců a jejich spokojenosti s odměňovacími systémy.

5. Work-life balance zaměstnanců

Popis: Zjištění, jak zaměstnanci hodnotí rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem.

6. Vliv leadershipu na týmovou spolupráci

Popis: Hodnocení, jakým způsobem leadership ovlivňuje dynamiku a spolupráci v týmech.

7. Zpětná vazba a hodnocení výkonu

Popis: Zjistit, jak zaměstnanci vnímají systémy zpětné vazby a hodnocení výkonu ve firmě.

8. Firemní vzdělávání a rozvoj

Popis: Hodnocení dostupnosti a kvality firemního vzdělávání a rozvojových programů.

9. Vliv organizační struktury na efektivitu práce

Popis: Jak organizační struktura ovlivňuje efektivitu a produktivitu zaměstnanců

Můžeme zkusit i z jiného soudku.

1. Spotřebitelské preference a chování

Popis: Analýza preferencí, nákupního chování a motivací spotřebitelů při výběru produktů nebo služeb.

2. Vliv ekonomické gramotnosti na finanční rozhodování

Popis: Zjištění, jak úroveň ekonomické gramotnosti ovlivňuje finanční rozhodování jednotlivců.

3. Postoje k úsporám a investicím

Popis: Analýza postojů, preferencí a chování lidí v oblasti úspor a investic.

4. Vnímání a dopady inflace

Popis: Zjištění, jak lidé vnímají inflaci a jaké dopady pociťují v každodenním životě.

5. Postoje k daním a veřejným výdajům

Popis: Zjištění postojů občanů k daňovému systému a veřejným výdajům a jejich názory na jejich spravedlnost a efektivitu.

6. Vliv reklamy na spotřebitelské chování

Popis: Analýza, jak reklama ovlivňuje preference a nákupní rozhodnutí spotřebitelů.

Pro každé téma by bylo možné vytvořit dotazník, který by zjišťoval názory, postoje, zkušenosti a preference respondentů v dané oblasti.

Je toho mraky, ale opravdu si to nekomplikujte. Buďto si vymyslete dotazník pro firmu nebo pro širší populaci. Ptejte se fakt na základní věci, ať se do toho nezamotáte.

Co se týče bakalářky či diplomky, tam je VŠEM v něčem více a v něčem méně benevolentní. Předem vám ale říkám, rozlučte se s psychologií. Vzpomínám si na jednu paní, která měla ten psychologický obor, a nebylo pořád možné schválit téma. Vymyslel jsem asi 5 verzí, ale pořád to bylo moc psychologické :D. Nakonec jsme bohužel skončili u nějakých analytických nástrojů pro manažery. Opravdu, nesmí tam být z psychologie nic. Vůbec nic. Pamatuji si, že jsme navrhovali i něco kolem pracovního stresu ve firmách, ale prostě NE. Neprošlo to. Když jsem u toho stresu, jedna studentka chtěla myslím něco kolem akademického stresu u studentů, to vůbec jako, NE!

Zaměřte se ale na jednoduchou strukturu. Opravdu, dotazník a jeho pěkné vyhodnocení stačí. Nevymýšlejte žádné složitosti.

Na co jsou na této škole skutečně přísní, je teoretická část. Tam prostě musíte dodržovat striktní pravidla. Poradím Vám. Pokud chcete citovat celý odstavec, musíte začít s odkazem na zdroj na začátku odstavce. Zde máte několik možností/inspirací, abyste pořád neuváděli na začátku furt to samé:

Novák (2019) uvádí, že (a píšete celý odstavec)
Podle Babincové (2022) je koupelna místnost, kde... (a zase pokračujete celý odstavec)
Wright (2023) vysvětluje, že.... (to samé)
Buran (2018) podotýká, že... (opět)
Šmejd (2021) doplňuje, že... (zase, už to dál nebudu psát)
Potočný a kol. (2022) uvádějí dvě varianty...
Emerson et al. (2021) charakterizují tenisový míček jako... (všimněte si, že u českých zdrojů je správně a kol. a u zahraničních et al.)
Bílý (2019) ovšem uvádí opačné tvrzení...
Pankrác a Truhlář (2020) popisují močení jako...
Anderson (2022) je jiného názoru...
V publikaci Volné (2023) se objevuje odlišná charakteristika...
Blázen (2019) a Malone (2018) se shodují na klíčových prvcích...

Pokud ale uvádíte odkaz "za", vztahuje se podle VŠEM pouze k bezprostředně předchozí větě, takže třeba:

V parcích obvykle nerostou motocykly na stromech (Babica, 2023). Ovšem v soukromých zahradách je možné se setkat s některými druhy motocyklů na stromech (Paganini, 2020).

Takto to tam prostě máte definované. Můžete samozřejmě kombinovat obě metody.

Čeští muži se po práci obvykle uberou cestou pivnice (Malý, 2023). Jančárek (2019) ovšem uvádí, že přibližně 25 % mužů si to po cestě rozmyslí a mažou domů. Řada výzkumů naznačuje, že důvod, proč si to muži rozmyslí, je skutečnost, že chlastali včera (Jeřábek, 2019; Martiš a Koleno, 2023; Maňas, 2018; Russell, 2019).

Všimněte si, že jsem uvedl několik autorů v závorce. To se používá, když se něco vyzkoumalo a chcete poukázat na to, že existuje více primárních publikací, ve kterých na tohle autoři přišli. Nebo každý na to přišel v jiné zemi, jiným způsobem atd. Ale prostě popisují stejný fenomén.

VŠEM ale netoleruje žádné vlastní úvahy v teorii. Prostě musíte mít všechno ocitované/ozdrojované, každý odstavec. Mně se tohle třeba líbí, protože vy nemáte v teorii co vykládat své názory na myšlenky vědeckých pracovníků. Existují ale školy, kde vyloženě vyžadují, abyste teorii průběžně doplňovali vlastními názory, třeba pedagogická fakulta Masarykovy univerzity.

Pokud ale vyloženě chcete na to napsat názor, prostě vám to nedá, použijte kulantní formulace. Třeba něco jako: "Ačkoliv odborná literatura uvádí, že ...(), autor přidává skromnou poznámku, že v praxi je možné se setkat s..." nebo "Autor by chtěl z osobního pohledu upozornit na..."Dle autora může být užitečné zvážit možnost, že..." atd. Určitě víte, jak to myslím. Důležité ale je, aby bylo v textu zřejmé, že daný text je vaše poznámka / váš postřeh. Použil jsem slovo "autor", ale nevím jak je to u Vás s první osobou jednotného čísla či autorským plurálem. Když použijte jedno, nebo druhé, ale "autor" je takové nejvíc formální. Nedoporučuji ovšem tohle psát často. Skutečně, nějaký postřeh se hodí, ale pište jich co nejméně. Postřehy si šetřete do diskuse v praktické části.