Praktická část bakalářské či diplomové práce část 2

Autor: Miroslav

Některé škoy požadují, abyste měli praktickou část rozdělenu do několika kapitol, a to empirická část, analytická, návrhová a aplikační. Zní to příšerně, ale ono to je vlastně docela fajn. Co ta jednotlivá slova znamenají? Pokud máte empirickou část výzkumu nebo obecně emirický výzkum, znamená to, že něco pozorujete, zkoumáte, řídíte se vlastní zkušeností a pak se snažíte výsledky nějak zobecnit. Vezměte si, že např některé fyzikální zákony, jako je zákon zachování hybnosti, jsou empirické. Vědci něco pozorovali a pak to zobecnili. Dalo by se říct, že to je přirozený aspekt každého výzkumu, přičemž na konci této empirické části vám většinou vznikne výzkumná otázka. Pokud zkoumáte mraveniště v nějaké oblasti a snažíte se přijít na to, jak mravenci kooperují, zřejmě přijdete na nějaké vzorce. Tyto vzorce jsou ale vypozorované a třeba mohou být ve skutečnosti malinko odlišné. Ale zajímá vás, jestli jste přišli na něco, co může být obecně platné. Takže vám vznikne třeba výzkumná otázka: Mravenci, kteří se dostanou 20 m od mraveniště již netrefí zpět? Máte pocit, že tomu tak je, ale nijak jste to neověřili. Takže výzkum mnohdy začíná empiricky. Často se tohoto dříve užívalo v medicíně. Např. první antidepresivum vědci nějak splácali a pak zkoumali, jaký to může mít v různých dávkách vliv na člověka a jeho psychiku. 

Stejně tomu bylo při nápadu, že lithium může léčit manické stavy bipolární poruchy. Stalo se to v podstatě omylem, ale tehdejší vědec John Cade někdy po roce 1945 shromažďoval vzorky moči od lidí s depresí, mánií či schizofrenií s cílem zjistit, jestli nějaká ta sekrece by mohla souviset s jejich příznaky. Nepoužíval tehdy ale žádné moderní technologie. Moč vstřikoval injekční stříkačkou do břicha ulovených morčat a zvyšoval dávku, dokud je tím nezabil. Moč lidí s mánií se ukázala jako obzvláště smrtelná pro morčata. V dalších experimentech Cade zjistil, že uhličitan lithný, který se od 19. století používal k léčbě onemocnění, jako je dna, snižuje toxicitu moči pacientů. Cade si také všiml, že vysoká dávka léku měla tendenci morčata uklidnit. Otočil je na záda a ony na něj jen koukaly. Přemýšlel, zda by lithium mohlo mít stejný uklidňující účinek na jeho pacienty. Poté, co to na sobě vyzkoušel, aby stanovil bezpečnou dávku, začal Cade léčit deset lidí s mánií. V září 1949 ohlásil rychlé a dramatické zlepšení všech. Jenže to všechno byla náhoda. Mýlil se, když došel k závěru, že moč manických pacientů je toxičtější než jiná moč. Také se pravděpodobně mýlil, když si myslel, že morčata odpočívají po lithiu. Ovšem díky tomuto "krásnému" příběhu je lithium nyní účinný lék na bipolární poruch. Zde ale vidíte, že nebýt této náhody, tak Cade vlastně učinil špatný závěr na základě empirického výsledku. V podstatě se unáhlil. 

Proč to tu ale zmiňuji? Cade prováděl empirický výzkum. Snažil se nějak přijít na to, jestli v praxi, když bude provádět ty své šílenosti, může dojít k nějakému obecnému závěru. Lithium ale bylo později zkoumáno moderními metodami a zkoumaly se jeho interakce s různým tkáněmi/buňkami, ale stejně bylo zapotřebí také dalších empirických výzkumů. Empirické poznatky vám budou sloužit pro další výzkum, protože vás přimějí k nějaké myšlence a výzkumné otázce.                                                                                                                                  

V další části, a to analytické, budete analyzovat získaná data, třeba empirická, porovnávat je, využívat analytických metod. Těch je samozřejmě celá řada. Ale analýza obecně znamená, že něco rozpitváte na kousíčky, měříte, počítáte každou proměnnou jako součást systému, pak jaký mohou mít tyto proměnné mezi sebou vztah, používáte také statistiku atd. Například když chcete udělat analýzu současného stavu třeba oddělení lidských zdrojů ve firmě, budete zjišťovat, co kdo dělá, jaké jsou za ním výsledky, kolik toho udělá, jaké vytvořil projekty, kolik udělal chyb, jak komunikuje se zaměstnanci apod. A teď ale pozor! Analýza nemůže být cílem žádného výzkumu. Analýzou na nic nepřijdete. Prostě problematiku jen rozmačkáte na části a ty budete dál potřebovat pro další výzkum. Nyní může přijít návrhová část. Na základě analýzy můžete data zpátky syntetizovat do nějakého vlastního celku, který se vám jeví logický a na jeho základě vytvořit návrh. Když zůstaneme u toho oddělení lidských zdrojů, pak nám může analýza pomoci k tomu, abychom viděli všechny souvislosti, neduhy, problémy, v tomto odělení. S využitím těchto poznatků můžeme skládat celek a navrhovat řešení, jak to dělat lépe. Vytvoříme tedy nějaký návrh.                                                                                                                                 

Nyní máte za úkol tento návrh aplikovat a sledovat v praxi. To bude vaše aplikační část. Na jejím základě můžete řešení nějak verifikovat a opět statisticky vyhodnocovat. Můžete dojít k závěru, že je vaše řešení efektivní, či nikoli. A co bychom mohli udělat pro to, aby bylo atd. V dalším článku si povíme, jakých výzkumných metod a nástrojů můžete používat v těchto dílčích částech.