Jak uchopit výzkum v bakalářce/diplomce?

Autor: MILAN

Rozdělení výzkumu dle cíle:

• Explorativní výzkum - je často prvním krokem v procesu výzkumu, který se používá, když je téma nebo teoretický koncept nový a dosud málo prozkoumaný. Cílem explorativního výzkumu je zjistit, co se děje, získat přehled, zjistit nové nápady, získat lepší porozumění situaci nebo vytvořit hypotézu pro další výzkum. Je to skvělý způsob, jak zjistit, co je třeba dále zkoumat, a pomáhá tak formulovat otázky a objevovat nové aspekty, které by mohly být významné pro výzkum. je obvykle pružnější a méně strukturovaný než jiné typy výzkumu, protože jeho hlavním cílem je prozkoumat bez předem stanovených očekávání. Může se opírat o kvalitativní metody, jako jsou neformální rozhovory, účastnická pozorování nebo analýza textu. Například sociolog, který chce prozkoumat dynamiku rodinných vztahů v určité kultuře, by mohl začít s explorativním výzkumem, aby získal hlubší porozumění a zformuloval konkrétnější otázky pro další výzkum.
• Deskriptivní výzkum - na druhou stranu, deskriptivní výzkum má za cíl poskytnout podrobný obraz o situaci nebo fenoménu. Jak už název napovídá, deskriptivní výzkum popisuje. Může se jednat
  o popis chování lidí, přírodního jevu, situace atd. Jeho cílem je poskytnout přesný a detailní popis situace nebo chování pomocí kvalitativních, kvantitativních nebo smíšených metod. Deskriptivní výzkum může zahrnovat sběr dat pomocí dotazníků, pozorování nebo rozhovorů, a měl by být navržen tak, aby odpověděl na otázky kdo, co, kdy, kde a jak. Příkladem může být výzkum, který popisuje návyky spotřebitelů v určitém segmentu trhu, demografický profil komunity nebo trend mezi určitými skupinami.

• Monitorovací výzkum - je to proces, jenž se vyznačuje průběžným sledováním určitého fenoménu, chování nebo aktivity s cílem získat ucelený obraz o jejích proměnách či trendech v čase. Tento druh výzkumu je zásadní při hodnocení vývoje dané situace nebo při sledování účinnosti určitého programu, politiky nebo intervence. Monitorovací výzkum je typicky kvantitativní a využívá sběru dat na pravidelné bázi, aby bylo možné sledovat vývoj situace nebo hodnotit dopad zavedených změn. Příkladem mohl by být monitorovací výzkum zaměřený na sledování zdravotního stavu populace, kde se na pravidelné bázi sbírají data o výskytu různých onemocnění a hodnotí se dopad různých zdravotnických intervencí. Shrnuto podtrženo, monitorovací výzkum se zaměřuje na sledování a mapování vývoje situace v čase.

• Kauzální výzkum - dalším typem výzkumu, který jste zmínil, je kauzální výzkum. Ten je zaměřený na určení vztahu mezi příčinou a následkem - tedy, zda jedna proměnná ovlivňuje druhou
  a jakým způsobem. Kauzální výzkum je zvláště užitečný, když chceme pochopit dynamiku vztahu mezi různými proměnnými a příčinně-důsledkové vztahy. Tento druh výzkumu je základem pro vytváření a testování hypotéz, které se týkají příčinných vztahů mezi proměnnými. Typicky, kauzální výzkum vyžaduje experimentální nebo kvazíexperimentální design. Experimentální design obvykle zahrnuje kontrolní a experimentální skupinu, kde je experimentální skupině poskytnuta určitá intervence a kontrolní skupina slouží pro porovnání výsledků. Příkladem kauzálního výzkumu by mohl být výzkum, který se snaží zjistit, zda určitý vzdělávací program zlepšuje akademické výsledky studentů. Takže stručně shrnuto, kauzální výzkum se věnuje objevování a testování příčinně-důsledkových vztahů mezi různými proměnnými.

Dle přístupu k datům:

• Kvalitativní výzkum - zaměřuje se na pochopení hlubšího smyslu a kontextu lidského chování
  a zkušeností. Jeho cílem je vyhledávat, jak lidé interpretují svět kolem sebe a jak tvoří a porozumí svým vlastním zkušenostem. V kvalitativním výzkumu se většinou pracuje s nečíselnými daty, jako jsou texty, rozhovory, pozorování, fotografie nebo videozáznamy. Tyto metody jsou často méně strukturované než kvantitativní metody a zahrnují otevřené rozhovory, účastnická pozorování, etnografické studie nebo analýzu dokumentů a textů. Kvalitativní výzkum je užitečný pro získání hlubokého a podrobného porozumění konkrétní situaci, kontextu nebo chování. Příkladem může být výzkum zaměřený na pochopení zkušeností migrantů, kdy výzkumník provede řadu hloubkových rozhovorů s migranty, aby pochopil jejich zkušenosti, motivace, strachy a naděje. Nicméně, výsledky kvalitativního výzkumu jsou obecně méně generalizovatelné na širší populaci než výsledky kvantitativního výzkumu. Místo toho, kvalitativní výzkum poskytuje hluboký vhled do specifických situací a kontextů a může pomoci vysvětlit
  a pochopit jevy, které kvantitativní výzkum může identifikovat, ale nerozložit na jednotlivé části.
• Kvantitativní výzkum - je založený na měřitelných datech, jež lze kvantitativně analyzovat. Kvantitativní výzkum se obecně zaměřuje na zjišťování trendů, vztahů nebo vzorců mezi proměnnými v populaci.

  V kvantitativním výzkumu se obvykle pracuje s číselnými daty, které lze statisticky analyzovat. Tyto metody jsou obvykle strukturované a mohou zahrnovat dotazníky, šetření, počítání nebo měření. Kvantitativní výzkum je vhodný pro situace, kdy chcete měřit, kolik, jak často, jak mnoho lidí něco dělá, nebo když chcete najít statisticky významné vztahy mezi proměnnými. Například, výzkumník může použít kvantitativní výzkum k měření úspěšnosti nového vzdělávacího programu sledováním akademických výsledků studentů před a po zavedení programu. Kvantitativní výzkum je obecně zaměřen na měření a kvantifikaci jevů a na hledání vzorců
  a vztahů mezi různými proměnnými. Je založen na pečlivě navržených výzkumných nástrojích, jako jsou dotazníky a ankety, které jsou často distribuovány velkému počtu respondentů. Tímto způsobem může kvantitativní výzkum pokrýt širokou populaci a výsledky lze statisticky analyzovat a generalizovat na celou populaci. Například, pokud se provede národní průzkum politických preferencí, výsledky mohou představovat názory celé populace na základě odpovědí vzorku.

• Smíšený výzkum - jde o metodu, která kombinuje prvky kvantitativního a kvalitativního přístupu. V ideálním případě umožňuje výzkumníkům využívat přednosti obou metod a zároveň minimalizovat jejich nedostatky.

  Hlavním přínosem smíšeného výzkumu je jeho schopnost poskytnout bohatší a komplexnější pochopení výzkumného problému než použití jednoho výzkumného přístupu samotného. Například kvantitativní metoda může být použita k zjištění obecných trendů, zatímco kvalitativní metoda může být použita k prohloubení porozumění konkrétním zkušenostem nebo kontextům. Nicméně, smíšený výzkum není bez výzev. Jednou z hlavních výzev je koordinace a integrace obou typů dat a metod. Může být složité správně navrhnout a provést studii, která efektivně využívá obě metody. Další výzvou může být vyžadování značných dovedností a zdrojů pro provádění obou typů výzkumu. Někteří odborníci (a zřejmě i vaši vedoucí práce) smíšený výzkum nedoporučují. Je to často způsobeno výzvami, které jsem zmínil. Někteří vědci mohou také ideologicky upřednostňovat jeden přístup před druhým, věří, že kvantitativní a kvalitativní výzkum jsou založeny na odlišných filosofických předpokladech a neměly by být kombinovány. Nicméně, pokud jsou tyto výzvy řádně zvládnuty, smíšený výzkum může být mimořádně užitečným nástrojem pro pochopení komplexních výzkumných otázek. Například v oblasti vzdělávacího výzkumu může kvantitativní výzkum identifikovat, které vzdělávací strategie jsou nejefektivnější, zatímco kvalitativní výzkum může pomoci pochopit, proč tyto strategie fungují a jak jsou vnímány studenty a učiteli. Smíšený výzkum ovšem může být významně náročnější než použití pouze jednoho výzkumného přístupu, zejména pro studenty, kteří se poprvé pustí do výzkumu, jako je tomu v případě bakalářských prací. Vyžaduje hluboké porozumění oběma metodologiím, schopnost integrace různých typů dat a často také značně více času a zdrojů. Proto bych
  v případě bakalářských prací apeloval spíše na jednoduchost. Vůbec nejde o to, aby výzkum byl robustní. Stačí vytvořit něco jednoduchého, kde ukážete, jak správně pracujete s dotazníkem, výzkumnými otázkami a hypotézami. Vytvoříte jednoduchou analýzu a případně nějaký návrh. To opravdu bohatě stačí.

Dle časového rámce:

• Příčnný výzkum - jde o typ výzkumu, který se uskutečňuje v jediném bodě času, nebo v relativně krátkém časovém úseku. Můžeme ho chápat jako fotografii daného jevu či situace v určitém okamžiku. Cílem příčného výzkumu je poskytnout rychlý pohled na situaci, jev nebo populaci
  v daném čase.

  Příkladem příčného výzkumu může být průzkum veřejného mínění, kde se v jediném okamžiku zjišťuje, jaká je ve společnosti nálada k určitému tématu. Dalším příkladem může být studie zdravotnického výzkumu, která zkoumá výskyt určité nemoci v určité populaci v daný moment.

• Longitudinální výzkum - sleduje stejný jev, situaci nebo skupinu lidí po delší časový úsek, často řadu let. Tento typ výzkumu nám umožňuje sledovat vývoj a změny v čase a identifikovat vzorce
  a trendy. Je to jako série fotografií, které společně tvoří filmový záznam.

  Longitudinální výzkum se často používá v sociálních a zdravotnických vědách, kde je důležité sledovat změny v čase. Příkladem může být studie, která sleduje vývoj životního stylu a zdraví skupiny lidí po dobu několika let, nebo vzdělávací výzkum, který sleduje vývoj výkonu studentů během jejich studia.

Pokračování brzy:)