Bakalářský projekt
Autor: MILAN
Dneska se koukneme na "všemácký" bakalařský projekt. Ale spíŠe v duchu, co byste do něj mohli, měli uvádět a jak vlastně rozumět těm kapitolám/podkapitolám. Hlavní části projektu jsou náseldující.

Tyto části jsou dané už z šablony. Takže když otevřete šablonu, tohle tam uvidíte. Ačkoli se mohou některým jevit ty kapitoly nazvané nesrozumitelně, dávají smysl a metodologicky jsou rozděleny vhodně. Takovým nejčastějším problémem je, že student neví co, do které kapitoly uvádět.
VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO PROBLÉMU. Ačkoli se to může jevit jasné, pojďme si říct, o to tady jde. Vymezení v kontextu nějakého řešeného problému je "Přesné a jasné určení, co je předmětem zkoumání, jaký je konkrétní problém, kde začíná a kde končí, čeho se výzkum týká a čeho už ne."
Když se vymezuje problém, určité je zapotřebí vědět, kudy se vydáme, co přesně budeme řešit a na co chceme přijít.
Takže tato část musí ukázat:
-
co je problémem,
-
proč je problém relevantní,
-
čeho se práce týká,
-
na co se výzkum soustředí,
-
jaké jsou cíle,
-
jaké jsou výzkumné otázky nebo hypotézy.
Jinými slovy, vše, co ohraničuje a zaměřuje zkoumání, patří právě do vymezení problému.
Např. zaměstnavatel dlouhodobě čelí vysoké míře fluktuace, zejména u dělnických profesí. Kapitola 1 by měla určit, jaký typ fluktuace je sledován (dobrovolná vs. nedobrovolná, ...), jaké jsou její dopady na provoz firmy, zda již byla dříve analyzována, a jakou konkrétní část problému si práce klade za cíl řešit (např. identifikace klíčových faktorů vedoucích k odchodům). Součástí bude formulace výzkumných otázek nebo hypotéz typu: "Existuje souvislost mezi pracovní spokojeností a záměrem opustit firmu?" atd.
Měla by zde být i analýza současného stavu, ale nikoli samoúčelně. Protože než lze problém přesně vymezit, je nutné ukázat, co už se o tématu ví, jaký je stav poznání, praxe nebo situace, kde jsou mezery, rozpory nebo nevyužité příležitosti a tím zdůvodnit, proč je třeba se vlastně tématem zabývat. Takže vhodné je uvádět i to všechno, díky čemu se tímto problémem zabýváte. Co Vás k tomu přimělo.
ZPŮSOB ŘEŠENÍ. Tady pozor. Nepište sem žádné výsledky apod. Tohle je taková spíše metodologická část. Něco jako metodika. Nejdříve by bylo fajn se zmínit o designu, tedy jestli jde o kvalitativní, kvantitativní, smíšený výzkum, jestli je průřezový nebo se provádí po určité časové období. Koho se týká, kolik osob, jak byli vybráni (náhodně, záměrně, všechny, ...), jaké mají relevantní charakteristiky (věk, obor, zkušenost apod.) - takže nějaký výzkumný soubor či respondenti.
Přesně popíše, jaké konkrétní metody byly zvoleny pro sběr dat a proč, jak jste je vytvořili, použiti, jestli jste se opřeli o nějaké odborné zdroje apod. Jestli se na ně mapují hypotézy či výzkumné otázky atd.
Dále analýza dat. Jak bude s daty pracovat, jakým způsobem je budete analyzovat. U kvantitativního výzkumu např. použití deskriptivní statistiky, korelační analýzy apod., u kvalitativního kódování rozhovorů, tematická analýza, obsahová analýza, ...
Pokud pracujete s vlastním výzkumným nástrojem, například konstruujete hodnoticí kritéria pro nějaké posouzení nebo vytváříte specifický dotazník, je nezbytné, abyse zde přesně a věcně popsali celý proces tvorby tohoto nástroje. Měl by vysvětlit, z jakých zdrojů vycházel, jak byla kritéria či položky vybírány, jaké byly důvody jejich zařazení, jakým způsobem byly případně váhovány nebo bodovány a jak se s nimi dále pracovalo při sběru a analýze dat. Zároveň je vhodné zmínit, zda byl nástroj předem ověřován, např. pilotním testováním, a jak byla zajištěna jeho validita a spolehlivost. Tato část má tak umožnit popsat a pochopit vnitřní logiku zvoleného řešení a zároveň ověřit, jestli zvolený způsob odpovídá výzkumnému problému, otázkám a cílům vymezeným v první kapitole. Celý metodický přístup musí být natolik konkrétní a transparentní, aby jej bylo možné v budoucnu reprodukovat nebo navázat na jeho strukturu.
ZJIŠTĚNÉ VÝSLEDKY A JEJICH HODNOCENÍ. Tady už píšete skutečně výsledky. Tedy na co jste přišli, ale také odborné zhodnocení těchto výsledků. Výsledky mohou být prezentovány ve formě číselných údajů, grafů, tabulek, schémat nebo výstižných přepisů odpovědí (u kvalitativního výzkumu). K nim musí být připojena srozumitelná interpretace, tedy vysvětlení, co dané výsledky znamenají ve vztahu k výzkumným otázkám nebo hypotézám. Není však žádoucí pouze popisovat data, ale taky poskytnout hodnocení a výklad v kontextu zvoleného teoretického rámce, praxe nebo literatury.
Dále sem zpravidla patří syntéza výsledků, pokud výzkum obsahuje více částí nebo typů dat. Můžete shrnout klíčové poznatky napříč různými oblastmi šetření a ukázat jejich souvislosti. U složitějších výzkumů je vhodné zahrnout i diskusi výsledků, tj. porovnání s jinými výzkumy, zhodnocení překvapivých zjištění, zmínku o možných omezeních, příp. o interpretacích, které nebylo možné jednoznačně potvrdit.
Celá kapitola by měla být vedena tak, aby odpovídala na otázku: "Co jsem zjistil a co z toho plyne?" Výsledky musí navazovat na cíle a otázky z první kapitoly a být opřeny o metody popsané ve druhé kapitole. Pokud je výzkum smíšený (např. kvantitativní i kvalitativní), je vhodné výsledky obou složek propojit a ukázat, jak se vzájemně doplňují nebo vysvětlují.
NÁVRHY A DOPORUČENÍ. Tak tady asi není o čem hovořit. Co navrhnete a doporučíte na základě průzkumu/výzkumu
Kapitola je výstupní a aplikační část odborné práce, v níž se už neanalyzuje ani nediskutuje o výsledcích, ale konkrétně a věcně se navrhuje řešení problémů, které byly identifikovány ve výzkumné části. Vše, co je zde uvedeno, musí přímo vycházet z výsledků předchozí kapitoly. Nesmí jít o hypotetické nápady či obecná doporučení bez opory ve zjištěních. Do této kapitoly patří jak konkrétní návrhy opatření, tak i systémy, nástroje nebo vzorce, které mají přispět k odstranění nebo zmírnění problémů odhalených výzkumem. Pokud navrhujete například nový systém hodnocení zaměstnanců, schéma vzdělávacího plánu, způsob interní komunikace, výpočetní model pro efektivní alokaci zdrojů, případně metodickou pomůcku, edukační materiál, nebo technologické řešení, právě zde se vše předkládá, popisuje a vysvětluje.
Tato kapitola má být formálně čistá, konstruktivní a zaměřená na praxi. Není zde prostor pro opakování výzkumných výsledků, jejich výklad či odůvodňování metod. Výsledky výzkumu slouží pouze jako základní opora pro logiku návrhů. Každý návrh by měl být podán tak, aby bylo zřejmé, komu je určen, jak by mohl být realizován a v čem spočívá jeho přínos. V případě, že návrh obsahuje výpočtové či technické prvky, pak sem patří také přesná formulace algoritmu, schématu či modelu, včetně vysvětlení jeho použití.