Index lidského rozvoje

Index lidského rozvoje (HDI) je  statistika, kterou každoročně vydává Organizace spojených národů (OSN) prostřednictvím jejího Programu pro lidský rozvoj (UNDP). HDI byl poprvé zaveden v roce 1990 pákistánským ekonomem Mahbubem ul Haqem a indickým ekonomem Amartyou Senem jako alternativa k tradičním měřítkům ekonomického růstu, jako je hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele.

HDI se snaží měřit širší definici lidského blahobytu a rozvoje než pouze ekonomický růst. K tomu využívá tři základní rozměry lidského rozvoje:

• Dlouhý a zdravý život: Tento rozměr se měří střední délkou života v dané zemi.

• Přístup k vzdělání: Tento rozměr se měří pomocí dvou ukazatelů - podíl dospělé populace, která má minimálně základní vzdělání, a očekávané trvání školní docházky pro děti ve školním věku.
• Dostatečná životní úroveň: Tento rozměr se měří pomocí hrubého národního důchodu (GNI) na obyvatele, korigovaného podle parity kupní síly.

Hodnota HDI je v rozmezí od 0 do 1. Čím bližší je hodnota 1, tím vyšší je úroveň lidského rozvoje v dané zemi. Výpočet HDI je složitý proces, který zahrnuje normalizaci jednotlivých rozměrů (délka života, vzdělání, GNI na obyvatele) do intervalu 0 až 1 a následný výpočet geometrického průměru těchto normalizovaných hodnot.

HDI je významný, protože poskytuje více komplexní obrázek o blahobytu a rozvoji země než pouhé ekonomické ukazatele. Snaží se poskytnout lepší informační nástroj a ukazuje, že rozvoj není jen o ekonomickém růstu, ale také o zlepšování lidských životů a rozšiřování možností.

Nicméně, HDI má také své kritiky a omezení. Například nezohledňuje nerovnost v rámci země, environmentální udržitelnost, politické svobody nebo kvalitu zdravotní péče a vzdělání. OSN proto vytvořila další indexy, jako je index nerovnosti lidského rozvoje (Inequality-adjusted Human Development Index, IHDI) a index genderové nerovnosti (Gender Inequality Index, GII), které se snaží zohlednit některá z těchto omezení.

Příklad 1.