Dotazníkové šetření 2 (úplně jednoduchý způsob pro nepříznivce statistiky)

Autor: MILAN

Ukážeme si, jak vyhodnotit otázky z dotazníku úplně triviálně a odpovědět na výzkumné otázky. Není to žádná světoborná metoda, protože dotazníky většinou zahrnují pokročilé statistické metody, ale pro nepříznivce statistiky se tohle může hodit. Ovšem pozor, sice dostanu nějaké hodnoty, ale tyto hodny by se taky měly správně porovnat statistickým testem vůči celé populaci :(. Ale to popisujeme ve statistických testech. Tady jde spíše o to, abyste měli nějakou vhodnou metodu, jak vytvořit na jednu výzkumnou otázku několik otázek v dotazníku a uměli je dát nějak do kupy a tedy odpovědět na výzkumnou otázku.

Ideální je, abyste všechny otázky zkonstruovali významově stejně: "jak hodnotíte...", "jak je pro vás důležitá...". Pak je můžete hodnotit na stejné škále, dát do kupy a zprůměrovat.

Téma diplomové práce:

"Vliv organizační kultury na zaměstnaneckou spokojenost ve vybraných technologických společnostech."

Výzkumné otázky:

Jaké aspekty organizační kultury jsou pro zaměstnance nejdůležitější?
Jaký je vztah mezi percepcí organizační kultury a úrovní zaměstnanecké spokojenosti?
Existují signifikantní rozdíly v percepci organizační kultury a úrovni zaměstnanecké spokojenosti mezi zaměstnanci různých technologických společností?

Teď chceme určit cíle. Cíle musí být konkrétní a měřitelné, aby bylo možné zhodnotit, jestli byly splněny.

Hlavní výzkumný cíl:

Určit míru, jakou organizační kultura ovlivňuje zaměstnaneckou spokojenost ve vybraných technologických společnostech.

Dílčí výzkumné cíle:

Identifikovat a kvantifikovat klíčové aspekty organizační kultury, které jsou pro zaměstnance v technologických společnostech důležité.
Ověřit a měřit vztah mezi klíčovými aspekty organizační kultury a úrovní zaměstnanecké spokojenosti.
Zjistit a porovnat, zda a jak se liší percepci organizační kultury a úroveň zaměstnanecké spokojenosti mezi zaměstnanci různých technologických společností.

Tohle jsou skutečně konkrétní a měřitelné cíle. Jak? Třeba takhle:

Měřitelnost dílčích cílů:

Pro první dílčí cíl: Identifikace a kvantifikace klíčových aspektů organizační kultury pomocí statistické analýzy odpovědí na relevantní otázky v dotazníku.
Pro druhý dílčí cíl: Statistická analýza dat z dotazníku k ověření vztahu mezi percepcí organizační kultury a úrovní zaměstnanecké spokojenosti.
Pro třetí dílčí cíl: Porovnání průměrných hodnot percepcí organizační kultury a úrovní zaměstnanecké spokojenosti mezi různými technologickými společnostmi.

Měřitelnost hlavního cíle:

Hlavní cíl bude považován za splněný, pokud budou úspěšně dosaženy všechny dílčí cíle a pokud bude možné na základě získaných dat udělat informované závěry o vlivu organizační kultury na zaměstnaneckou spokojenost ve vybraných technologických společnostech.

Konstrukce otázek v dotazníku by měla být pečlivě provedena tak, aby odpovídala na výzkumné otázky a umožňovala dosažení výzkumných cílů. Dotazník by měl být také přizpůsoben cílové skupině, kterou v tomto případě tvoří zaměstnanci technologických společností.

1. Cílová skupina:

Dotazník bude určen pro zaměstnance různých technologických společností, kteří mají různé pozice, úrovně zkušeností a pracovní role. Je důležité, aby otázky byly formulovány jasně a srozumitelně pro širokou škálu respondentů.

2. Konstrukce otázek:

a) Pro výzkumnou otázku 1:

Jaké aspekty organizační kultury jsou pro zaměstnance nejdůležitější?
- Otázky v dotazníku:
  - Jak hodnotíte důležitost transparentnosti v organizaci?
  - Jak důležitá je pro vás podpora inovací ve společnosti?
  - Jak hodnotíte důležitost týmové spolupráce?

b) Pro výzkumnou otázku 2:

Jaký je vztah mezi percepcí organizační kultury a úrovní zaměstnanecké spokojenosti?
- Otázky v dotazníku:
  - Jak spokojeni jste s aktuální organizační kulturou ve vaší společnosti?
  - Jaký vliv má organizační kultura na vaši celkovou spokojenost v práci?

c) Pro výzkumnou otázku 3:

Existují signifikantní rozdíly v percepci organizační kultury a úrovni zaměstnanecké spokojenosti mezi zaměstnanci různých technologických společností?

Otázky v dotazníku:
- Ve které technologické společnosti pracujete?
- Jak byste porovnali organizační kulturu ve vaší společnosti s organizační kulturou v jiných technologických společnostech, o kterých víte?

Otázky v dotazníku budou sloužit jako indikátory, které nám pomohou kvantifikovat odpovědi na výzkumnou otázku. Pro každou otázku v dotazníku získáme dataset odpovědí, které budeme moci analyzovat a syntetizovat do jednoho ukazatele, který bude reprezentovat odpověď na výzkumnou otázku.

Příklad procesu:

a) Pro výzkumnou otázku 1:

1. Definice indikátorů:

Indikátor 1: Důležitost transparentnosti v organizaci.
Indikátor 2: Důležitost podpory inovací ve společnosti.
Indikátor 3: Důležitost týmové spolupráce.

2. Získání dat:

Pro každý indikátor získáme soubor odpovědí od respondentů, například pomocí Likertovy škály od 1 do 5, kde 1 znamená "vůbec důležité" a 5 "velmi důležité".

3. Výpočet průměrných hodnot:

Pro každý indikátor vypočteme průměrnou hodnotu odpovědí.

4. Syntéza ukazatele:

Následně vypočteme průměr průměrných hodnot všech indikátorů, aby byl vytvořen jeden syntetizovaný ukazatel, který reprezentuje odpověď na výzkumnou otázku.

Příklad výpočtu:

Předpokládejme, že máme následující průměrné hodnoty pro každý indikátor:
- Indikátor 1: 4,2
- Indikátor 2: 3,8
- Indikátor 3: 4,0

Výpočet ukazatele:

Ukazatel = 4,2 + 3,8 + 4,03 ≈ 4,0

V tomto příkladu by ukazatel 4.0 znamenal, že zaměstnanci v průměru hodnotí aspekty organizační kultury jako velmi důležité. Tento ukazatel by nám poskytl kvantifikovanou odpověď na výzkumnou otázku "Jaké aspekty organizační kultury jsou pro zaměstnance nejdůležitější?".

Jenže, bylo by i dobré vypočítat směrodatnou odchylku, protože průměr je sice pěkný, ale nevíme, jak byla hodnocení rozptýlena. Tak spočítáme odchylku pro každý indikátor a pak z nich vytvoříme průměr (jenže zase tím průměrem ztrácíme ponětí o to, jak jsou rozptýleny ty odchylky indikátorů :D, ale to už není tak hrozné).

Postup:

Výpočet směrodatné odchylky pro každý indikátor:
- Pro každý indikátor vypočtete směrodatnou odchylku z odpovědí respondentů. Takže prostě vezmeme všechny odpovědi na danou otázku v dotazníku (třeba to budou hodnoty 1, 3, 4, 2, 2, 5, 4, 3, 2, 2, 4, 1, 2, 1, 4, 5, 4, ...) a spočítám směrodatnou odchylku.
Výpočet výsledné směrodatné odchylky:
- Poté můžete vypočítat průměrnou směrodatnou odchylku ze všech indikátorů, která bude reprezentovat celkovou variabilitu v datech.

Příklad:

Předpokládejme, že jsme spočítali následující směrodatné odchylky pro každý indikátor:
- Indikátor 1: = 0,8
- Indikátor 2: = 0,7
- Indikátor 3: = 0,9

Výpočet Výsledné Směrodatné Odchylky:

(0,8 + 0,7 + 0,9) / 3 = 0,8

Interpretace:

Výsledná směrodatná odchylka ukazuje, jak moc se jednotlivé odpovědi v průměru liší od průměrné hodnoty ukazatele. Tato hodnota nám poskytuje informaci o variabilitě odpovědí a může být užitečná při interpretaci výsledků. Teď je třeba ale vědět, jestli je 0,8 hodně, nebo málo. Vzhledem ke škále 1 až 5 je to celkem malá odchylka. Představte si, že na této škále se liší odpovědi v podstatě o 0,8. To není moc. Kdyby to bylo třeba 2, tak to už je dost.

a) Pro výzkumnou otázku 2:

1. Stanovení indikátorů:

Indikátor 1: Spokojenost s aktuální organizační kulturou.
Indikátor 2: Vliv organizační kultury na celkovou spokojenost v práci.

2. Konstrukce otázek v dotazníku:

Otázky by měly být formulovány tak, aby bylo možné kvantifikovat odpovědi, například pomocí Likertovy škály.

3. Výpočet ukazatele:

Pro každý indikátor vypočítáme průměrné skóre z odpovědí respondentů.
Následně můžeme vypočítat průměrné skóre obou indikátorů, které bude reprezentovat výsledný ukazatel.

4. Výpočet směrodatné odchylky:

Pro každý indikátor vypočítáme směrodatnou odchylku, která ukáže variabilitu v odpovědích.
Průměrná směrodatná odchylka obou indikátorů bude reprezentovat výslednou variabilitu ukazatele.

5. Analýza vztahu:

Pro analýzu vztahu mezi percepcí organizační kultury a úrovní zaměstnanecké spokojenosti můžeme použít korelační analýzu, která nám ukáže, jak silně jsou tyto dvě proměnné spojeny.

Příklad:

Máme 10 respondentů a získáme následující data:
- Indikátor 1: Průměrné Skóre: 4.0, Směrodatná Odchylka: 0.8
- Indikátor 2: Průměrné Skóre: 3.5, Směrodatná Odchylka: 0.7
Výsledný Ukazatel: Průměrné Skóre = 4,0 + 3,5 = 3,75
Výsledná Směrodatná Odchylka: 0,8 + 0,72 = 0,7520

V rámci této výzkumné otázky tedy zkoumáte VZTAH. Ale to neznamená, že jsme ten ukazatel dělali zbytečně, může nám pomoci. Ukazatel nám může poskytnout přehled o tom, jak jsou zaměstnanci spokojeni obecně, kombinujíc obě dimenze. Pokud je ukazatel vysoký, znamená to, že zaměstnanci jsou spokojeni jak s organizační kulturou, tak se svou prací. Může být také užitečný pro porovnání různých oddělení, týmů, nebo dokonce celých organizací. Pokud má jedno oddělení vyšší ukazatel než jiné, může to znamenat, že je v tomto oddělení lepší organizační kultura a vyšší úroveň spokojenosti. Dá se s tím vyhrát

Pokud uslyšíte slovo VZTAH, musí vás okamžitě napadnout slovo KORELACE. Takže musíme pro výsledky obou dílčích otázek pro tuto kategorii / výzkumnou otázku vytvořit korelaci. Pokud nejste kamarádi se statistickými nástroji, udělejte to podle následujícího videa, v excelu. Označíte si sloupec s odpověďmi pro jednu a pak druhou otázku v dotazníku.

korelace.mp4

V rámci třetí výzkumné otázky je jen název společnosti a nějaké porovnání. O tom zase někdy brzy:).