Cvičení výzkumné otázky

Autor: MIROSLAV

Výzkumné otázky jsou naprostý základ výzkumu / praktické části bakalářky či diplomky. Ty musí být na začátku stanoveny. Ženou Vás k tomu, co skutečně chcete zjistit. Ale někdy je studenti formulují nešťastně, složitě nebo dokonce na ně nemohou odpovědět, protože jsou moc komplexní, odborné či nesmyslné. Podívejte se na následující příklady výzkumných otázek a nejdříve sami vyberte ty, které jsou podle Vás adekvátní či vhodné/korektní a ty, které výzkumnými otázkami v bakalářce či diplomce nemohou být. Zkuste je určit

Jaký vliv má firemní kultura na pracovní výkon zaměstnanců v malých a středních podnicích v České republice?

Jaké jsou globální trendy v oblasti změn pracovních sil v důsledku automatizace  v průběhu posledních 20 let?

Jaké marketingové strategie jsou nejefektivnější pro zvýšení online prodeje v České republice?

Jaké metodiky/postupy jsou nejefektivnější pro vedení středních podniků?

Jaký je dopad globalizace na inovační strategie malých a středních podniků ve všech členských státech Evropské unie?

Jaké jsou hlavní faktory ovlivňující pracovní spokojenost a výkon v týmech pracujících na dálku v IT sektoru?

Jak se mění spotřebitelské chování v globálním měřítku v reakci na technologický vývoj a jak to ovlivňuje mezinárodní trhy?

Jaké faktory ovlivňují rozhodování spotřebitelů v celosvětovém měřítku v oblasti online nákupů?

Jaký je dopad různých průmyslových odvětví na globální uhlíkovou stopu v posledních 30 letech a jaké jsou predikce jejich vlivu v kontextu budoucích klimatických změn?

Jaké jsou dlouhodobé ekonomické dopady pandemie COVID-19

Jaký vliv má transformační leadership na inovační klima ve finančních institucích v České republice?

Jaký vliv mají technologické inovace na pracovní trhy v rozvojových zemích?

Jak se změnila spotřebitelská důvěra v České republice během pandemie COVID-19?

Tipli jste si? Nebo víte? Zkusme si to probrat a uvést důvody, proč to tak může či nemůže být. Na první pohled se mohou jevit všechny jako skvělé, ale některé jsou příliš obecné, jiné příliš komplexní, další extrémně složité na školní práci a některé nesmyslné. 

První výzkumná otázka: Jaký vliv má firemní kultura na pracovní výkon zaměstnanců v malých a středních podnicích v České republice? Možná si říkáte, jo, takhle je super. No, ale moc ne. Proč? Firemní kultura? To je prosím vás tak široký pojem, že to nelze celé ani obsáhnout. Zahrnuje hodnoty, přesvědčení, rituály, normy chování atd., dalších 20 pojmů. Otázka tedy nekonkretizuje, které aspekty firemní kultury jsou zkoumány, což může vést k nejednoznačným nebo široce rozptýleným výsledkům. Další věc: pracovní výkon může být měřen různými způsoby - od kvantitativních ukazatelů, jako je produktivita, po kvalitativní aspekty, jako je spokojenost zaměstnanců. Bez specifikace, co přesně "pracovní výkon" znamená, může být obtížné výsledky interpretovat. Ano, existuje celá řada definic pracovního výkonu, ale lepší je to specifikovat, protože takhle je to fakt hodně vágní. Dále, malé a střední podniky v České republice mohou být velmi rozdílné v závislosti na odvětví, regionu, historii firmy atd. Tato diverzita může ztížit získání konsistentních a srovnatelných dat. Určitě rozdělit, třeba si vzít jen malé. Ale to je také šíleně obecné. Vyberte nějaké atributy těch společností. Klidně podle zaměření, geografických aspektů apod.

Druhá výzkumná otázka: Jaké jsou globální trendy v oblasti změn pracovních sil v důsledku automatizace v průběhu posledních 20 let? Jak se vám zdá? Je to strašně obecně a obšírně specifikovaná otázka. Jak tohle chcete zkoumat? "Globální trendy", "změna pracovních sil", "automatizace", to jsou všechno velmi nejasné či široce definované pojmy. Například trend automatizace v rozvinutých zemích, jako jsou USA nebo Německo, může mít zcela odlišný charakter a dopad než v rozvojových zemích, jako je Indie nebo Brazílie. Zatímco v rozvinutých zemích může automatizace vést k větší efektivitě a vytváření vysoce specializovaných pracovních míst, v rozvojových zemích může mít za následek ztrátu pracovních míst v tradičních odvětvích a zvýšenou potřebu rekvalifikace. Pak je těžko stanovit, co globální trend je. Dále "změny pracovních sil". Tento pojem může zahrnovat širokou škálu aspektů, jako jsou změny ve struktuře zaměstnanosti, požadavky na dovednosti, demografické změny, migrace pracovních sil a mnoho dalších. Například v některých zemích může automatizace vést k větší poptávce po technicky zdatných pracovnících, zatímco v jiných může dojít k zvýšení nezaměstnanosti mezi méně kvalifikovanými pracovníky. Také je třeba zvážit, jak se mění pracovní prostředí a pracovní podmínky, což může mít vliv na pracovní morálku a celkovou spokojenost zaměstnanců. Nakonec automatizace. Tento pojem zahrnuje širokou škálu technologií a aplikací, od jednoduchých mechanických zařízení až po složité systémy umělé inteligence. Automatizace může mít různý dopad v různých odvětvích - například výrobní odvětví může být automatizací transformováno zcela odlišně než sektor služeb. Navíc, rychlý vývoj technologií znamená, že dopad automatizace se neustále vyvíjí a mění.

Další výzkumná otázka: Jaké marketingové strategie jsou nejefektivnější pro zvýšení online prodeje v České republice? To už možná vypadá lépe, ale zase "zvýšení online prodeje". Čeho? Demoličních zařízení? Mincí? Chápu, třeba se chcete obecně zaměřit na online prodej v ČR, ale nelze tu otázku takto definovat, protože některá metoda může být v určitém sektoru prodeje naprosto efektivní a v jiném úplně průšvihová. Třeba v případě prodeje traktorů je influencer marketing pravděpodobně méně účinný než u prodeje krémů na obličej. Zákazníci v tomto sektoru se spíše spoléhají na technické specifikace, funkčnost a hodnotu produktu než na osobní doporučení. V tomto případě by bylo vhodnější zaměřit se na technické detaily a případové studie, které demonstrují výkon a spolehlivost výrobku. Takže opět bídná otázka.

Další otázku tu máme: Jaké metodiky/postupy jsou nejefektivnější pro vedení středních podniků? Tahle je otázka je v podstatě stejně široká jako ta předchozí. Jen si vezměte, že podnik může vyrábět např. špendlíky nebo nabízet zážitkové jízdy na koních. Tady máme jasno, že to nejde míchat dohromady a pídit se po nějaké "optimální" metodice vedení podniku.

Teď tu máme: Jaký je dopad globalizace na inovační strategie malých a středních podniků v členských státech Evropské unie? To už není až tak špatně položená otázka, nicméně, pořád není moc dobrá. Budete skutečně v bakalářce zkoumat inovační strategie malých a středních podniků ve všech státech EU? Hodně štěstí. Opět tu máme malé a střední podniky. Ok, proč ne, ale zase šílená fůra práce. Zbytečné a složité. Navíc inovační strategie taky není zrovna pojem, který by vyhrál olympiádu v konkrétnosti. 

Přejděme na další otázku: Jaké jsou hlavní faktory ovlivňující pracovní spokojenost a výkon v týmech pracujících na dálku v IT sektoru? Tady už to není tak špatné. Možná je ta výzkumná otázka i dobrá pro menší výzkum, jen bych měl trochu problém s termínem "práce na dálku". Lze předpokládat, že by data mohla být odlišná u respondentů pracujících výhradně doma nebo třeba v coworkingovém centru. Také mohou být někteří zaměstnanci/pracovníci nespokojeni s nějakou konkrétní komunikační platformou, a ne se samotnou prací na dálku, ale může to ovlivnit výsledek. Takže ok, otázka není špatná, ale mohla by být konkrétnější.

Co tohle?: "Jak se mění spotřebitelské chování v globálním měřítku v reakci na technologický vývoj a jak to ovlivňuje mezinárodní trhy?" Úplně se mi nechce to moc rozpitvávat, protože už asi sami vidíte, že to je zase nemožné zodpovědět. Globální měřítko, technologický vývoj, spotřebitelské chování... Spousta nejasností.

A tohle?: "Jaké faktory ovlivňují rozhodování spotřebitelů v celosvětovém měřítku v oblasti online nákupů?" Obdobné, že? Rozhodování spotřebitelů - to by se ještě dalo pochopit, ale celosvětové měřítko je prostě sebevražda pro studentské práce, protože zahrnout Somálsko, Německo a třeba Čínu... Ne. Online nákup je taky nesmyslně neurčitý a široký.

Další: Jaký je dopad různých průmyslových odvětví na globální uhlíkovou stopu v posledních 30 letech a jaké jsou predikce jejich vlivu v kontextu budoucích klimatických změn? Tahle ani není tak nesmyslná, ale tohle je zralé na skutečný vědecký výzkum nějakého profi týmu. Ale zase "různých průmyslových odvětví", to je široké. Predikce vlivu v kontextu budoucích klimatických změn je teda skutečně oříšek nejen pro Vás, ale i pro Vašeho vedoucího a možná kohokoliv na škole. Takže zamítáme. 

Co tohle?: Jaké jsou dlouhodobé ekonomické dopady pandemie COVID-19. Tady se zdá, že by to i nějak globálně šlo, ale... Termín "dlouhodobé" není specifikován. Dlouhodobé dopady mohou být interpretovány různě – znamená to 5 let, 10 let, nebo ještě déle? Bez jasného časového rámce je obtížné určit, jaké údaje shromažďovat a analyzovat. Taky ekonomické dopady pandemie se mohou výrazně lišit mezi zeměmi s různými ekonomickými strukturami, úrovněmi rozvoje a vládními politikami. Co může být pravdivé pro Somálsko, nemusí nutně platit pro Německo. Pandemie COVID-19 ovlivnila mnoho aspektů ekonomiky, včetně zaměstnanosti, průmyslové produkce, mezinárodního obchodu a vládních výdajů. Každý z těchto aspektů vyžaduje specifickou analýzu. Takže taky ne.

Pak tu máme: Jaký vliv má transformační leadership na inovační klima ve finančních institucích v České republice? Jako, asi by se dala napsat i intuitivněji, ale není špatná. Transformační leadership je dobře definovaný koncept v oblasti vedení a managementu, což umožňuje výzkum zaměřit se na konkrétní styl vedení. Inovační klima není úplně zlé, ale za mě pořád moc obecné. O co tam jde? O otevřenost k novým nápadům, podporu v rizikových rozhodnutích, dostupnost zdrojů pro inovace? Jako není to až tak široká oblast, ale pořád by to šlo více specifikovat. Takže spíše ano, ale trošku upravit to inovační klima.

A tohle?: Jaký vliv mají technologické inovace na pracovní trhy v rozvojových zemích? Jako... Jo i ne. Asi sami cítíte, že technologické inovace možná mohou být hodně obecné, ovšem na druhou stranu, kdybyste to pojali tak, jestli se brání jakýmkoliv novým technologiím... Ale pořád tam cítím, že technologické inovace mohou zahrnovat širokou škálu technologií, od digitálních nástrojů až po výrobní technologie. Specifikace, zda se výzkum zaměřuje na digitální technologie, automatizaci, telekomunikační technologie atd., by pomohla zúžit rozsah otázky. Tohle by mi ale až tak nevadilo, jako házet do kupy rozvojové země. Každý ekonomický geograf (včetně mě) či sociolog by kroutil hlavou. Rozvojové země nejsou homogenní skupinou a mají různé ekonomické, sociální a politické charakteristiky. Specifikace, zda se výzkum zaměřuje na určitý region (např. subsaharská Afrika, jihovýchodní Asie) nebo na země s podobnými charakteristikami, by mohla zlepšit přesnost otázky. Tady ale můžeme předpokládat, že nějaký regionální český ekonom by tyto země fakt házel do jednoho pytle. 

 Poslední otázka je trochu oříšek: Jak se změnila spotřebitelská důvěra v České republice během pandemie COVID-19? Tohle bude pro Vás podle mě trošku chyták. Určitě si říkáte, že nějaká spotřebitelská důvěra je určitě hodně nespecifický pojem. Ale pozor. Je to makroekonomický ukazatel. Indexy spotřebitelské důvěry jsou vytvářeny, aby nám poskytly přehled o tom, jak lidé vnímají současnou ekonomiku a jaké mají očekávání pro její budoucí vývoj. Tyto indexy jsou důležité, protože nám umožňují odhadnout, zda budou lidé více utrácet. Když lidé utrácejí, pomáhají tím ekonomice růst. Index spotřebitelské důvěry se skládá ze dvou hlavních částí, a to hodnocení aktuální situace, což je část indexu, která se zaměřuje na to, jak lidé vnímají ekonomiku právě teď, a výhled spotřebitelů, což je část, která tvoří 60 % celkového indexu, a zaměřuje se na to, jaké mají lidé očekávání pro budoucnost ekonomiky. Tento index je opravdu cenným nástrojem pro ekonomy a politiky, protože pomáhá předvídat, jak se bude chovat spotřebitelská část ekonomiky, což je klíčové pro pochopení celkového zdraví a směřování ekonomiky. Takže za mě otázka OK. 

Zásady při vytváření výzkumných otázek

Je třeba si uvědomit, že ty výzkumné otázky Vám specifikují, na co si výzkumem skutečně chcete odpovědět. Představte si, že řešíte problém personalistiky v nějakém podniku. Chcete poukázat na to, že tam něco nefunguje, a taky máte informace, že tam něco nefunguje. Pracovníci nejsou moc kvalifikovaní, software není úplně aktuální, ani ta celá agenda neodpovídá třeba střednímu podniku. Teď je důležité si říct, co s tím a jak specifikovat problém, který chcete vyřešit. 

Ideální je udělat si na začátku brainstorming. Specifikujte si vlastní nějaké pracovní neformální verze otázek, ze kterých si pak vytvoříte výzkumné otázky, např:

Je ta paní na personálním schopná vůbec schopná dobře komunikovat se zaměstnanci?

Zahrnuje ten personální software moduly pro talent management?

Má ta personalistka vůbec dost zkušeností, aby vedla tým nebo je to pro ni novinka?

Jak to vlastně s tím personálním oddělením chodí? Mají tam všechno pod kontrolou? 

Jak rychle se tady řeší problémy? Když něco hodím na personalistku, ztratí se to v černé díře, nebo se to fakt někam posune?

Jak se ta personalistka staví k novým nápadům? Je otevřená změnám nebo drží staré metody? Konzultuje to vůbec s vedením?

Jak je to s krizovou komunikací v té firmě?

Je v té firmě vůbec dobrá atmosféra?

Jaké má ta personalistka komunikační dovednosti? Umí dobře vysvětlit věci a naslouchat?"

Jak ta personalistka řeší konflikty? Je to takový hasič problémů, nebo to nechává vyhnít?

Jak se tady pracuje s talentovanými zaměstnanci?

Takhle si to položíte vy. Tohle Vás třeba fakt zajímá. Otázek může být spousta, Nyní si ale z tohoto musíte vytvořit profesionální výzkumné otázky, na které budete díky Vašemu výzkumu schopni odpovědět. Musíte je vhodně specifikovat, ale vyberte, co je relevantní pro vaše téma a na co se chcete zaměřit. Všechny z těch výzkumných otázek nemusíte řešit. Například, jo, ve firmě je bordel, ale nemůžu celý ten bordel vyřešit. Když se podívám na své otázky, můžu zjistit, že se chci zabývat třeba soft skills, potažmo komunikačními dovednostmi personalisty v této firmě, protože cítím, že tohle je fakt kámen úrazu této firmy. Ale teď vyvstává otázka, proč chcete řešit zrovna tohle? Je třeba toto v nějaké motivaci zmínit. Jestli jste se pouze rozhodli pro tuto oblast, protože Vás baví, nebo z odborné literatury vyplývá, že je nejlepší se nejdříve na tohle zaměřit nebo jste analyzovali celý bordel ve firmě a vyšlo Vám, že tohle je třeba vyřešit nejdřív atd. To je důležité.

Takže pokud se rozhodnete pro tuto oblast, zkuste si vybrat otázky, které se Vám mohou hodit (z těch, které jste si navrhli) a případně nějaké přidat nebo ubrat. 

Je ta baba na personálním schopná vůbec schopná dobře komunikovat se zaměstnanci?

Jak ta personalistka řeší konflikty? Je to takový hasič problémů, nebo to nechává vyhnít?

Jak je to s krizovou komunikací v té firmě?

Jaké má ta personalistka komunikační dovednosti? Umí dobře vysvětlit věci a naslouchat?

Je v té firmě vůbec dobrá atmosféra?

Jak rychle se tady řeší problémy? Když něco hodím na personalistku, ztratí se to v černé díře, nebo se to fakt někam posune?

Otázky si klidně můžete rozšířit. Teď se zaměřte na tu komunikaci. Zjistíte, že by mohlo být důlžité se zaměřit třeba i na tohle:

Jak to tady chodí s feedbackem? Dává ta personalistka zaměstnancům vědět, co dělají dobře a co špatně, nebo je to pro ni tabu téma?

Jak se tady řeší nedorozumění? Když dojde k nějaké šlamastyce, je personalistka ta, co to hnedka vyřeší, nebo se radši drží stranou?

Jak je na tom tady komunikace mezi odděleními? Funguje to jako dobře namazaný stroj, nebo je to spíš takový každý sám za sebe?

Jak to tady funguje s tím informováním zaměstnanců? Dostanu všechno podstatné na stříbrném podnose, nebo si musím všechno vychytávat sám?

Takže dohromady máme nějakých 10 otázek, které by nás zajímaly. Pojďme z nich vytvořit nějaké relevantní výzkumné otázky, které se nebudou prolínat, ale každá bude něčím důležitá. Nejprve identifikujte hlavní témata, která se v neformálních otázkách objevují. To může zahrnovat běžnou komunikaci, řešení konfliktů, feedback, informovanost zaměstnanců, atd. Otázka je, co z toho chcete řešit. Jestli jednu věc nebo některé či všechny. 

Teď, sice vás zajímá spousta věcí (viz otázky), ale proč vás to zajímá? Chcete, aby se zaměstnanci cítili dobře, aby podávali lepší "výkon" nebo aby byli víc kámoši? Můžeme se zaměřit třeba na spokojenost zaměstnanců a takový ten well being. Je to moderní a relevantní téma. Ale zase musíte uvést, proč se na tohle zaměřujete a proč je to vlastně důležité. 

Jedna vhodná výzkumná otázka, která navazuje na ty naše neformální, je třeba: Jak ovlivňují komunikační strategie personalistů míru spokojenosti zaměstnanců v organizaci? Protože celou dobu se v těch otázkách opakují vzory komunikace personalistů s ostatními. 

Dalším klíčovým tématem je informovanost, která je fakt klíčová. Hodně se ptáme na to, jak to je při nedorozumění, komunikaci mezi odděleními, feedbackem, informováním zaměstnanců. Tohle se vše týká informovanosti, která je ve firmách stěžejní. Zase si na to najděte nějakou studii, která Vám potvrdí, že to tak skutečně je. Máme tedy další výzkumnou otázku: Jaký vliv má personální oddělení na úroveň informovanosti zaměstnanců o klíčových rozhodnutích a změnách v organizaci.

Ptali jsme se také na tu krizovou komunikaci. Zasahuje možná do širšího rámce, ale také se to týká komunikace a krizová komunikace je opravdu relevantní (opět najděte nějakou studii). Ovšem pozor na tuto otázku. Pokud ji zformulujete takto: "Jak efektivní jsou strategie krizové komunikace v tomto podniku", dostáváte se do situace, kdy nemusíte žádnou odpověď dostat. Co když je firma "mladá" a skutečnou krizovou situaci nezažila? Pak spíše  přizpůsobte otázku tak, aby byla relevantní a zodpověditelná. Zde je návrh na přeformulování: Jaké strategie a plány pro krizovou komunikaci má tento podnik implementován a jak jsou tyto přípravy hodnoceny z hlediska potenciální efektivity v případě skutečné krizové situace? Takhle můžete ty plány zrevidovat a posoudit na základě dobré praxe. 

Úplně nám stačí tři výzkumné otázky. Jsou i tak dostatečně široké a klidně si umím představit 3 bakalářské práce:

  1. Jak ovlivňují komunikační strategie personalistů míru spokojenosti zaměstnanců v organizaci?
  2. Jaký vliv má personální oddělení na úroveň informovanosti zaměstnanců o klíčových rozhodnutích
    a změnách v organizaci?
  3. Jaké strategie a plány pro krizovou komunikaci má tento podnik implementován a jak jsou tyto přípravy hodnoceny z hlediska potenciální efektivity v případě skutečné krizové situace?

Pokud v teorii vysvětlíte a dokážete, že tohle jsou skutečně důležité aspekty dobře fungujícího podniku, pak není důvod se obávat. Ale i tak je to hodně obsáhlé. Uvidíte dále:).